Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Maďarsko plánuje rozhovory s regionálními partnery o dopadech vyšších cen ropy v důsledku nových amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru, uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Nové sankce uvalené dosluhující administrativou prezidenta Joea Bidena se vztahují na velké ruské ropné společnosti Gazpromněfť a Surgutněftěgaz, stejně jako na 183 plavidel včetně takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu.
Ceny ropy se po zveřejnění zprávy o sankcích dostaly na tříměsíční maximum. „Tento balíček sankcí opět vyvolává vážné problémy pro střední Evropu,“ uvedl Szijjártó ve videu na síti Facebook. Dodal, že nižší dodávky ropy zvýší poptávku po rafinovaných palivech, jako je benzin a nafta, což zvyšuje riziko „velmi vážného“ zvýšení cen v regionu.
Podle ministra bude účelem jednání s regionálními spojenci zmírnit dopady na ceny a ekonomiku. Konkrétní partnery pro rozhovory ale nejmenoval. Maďarsko dováží většinu ropy ropovodem Družba, kterým se ruská ropa přepravuje přes Bělorusko a Ukrajinu do Maďarska a také na Slovensko.
Šest poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) odletělo na návštěvu Ruska. Místopředseda Národní rady Andrej Danko z nacionalistické SNS před odletem na svém účtu na sociální síti X řekl, že Polsko speciálu nepovolilo přelet nad svým územím a že kvůli tomu poletí přes Německo. Už v prosinci v Moskvě jednal slovenský premiér Robert Fico, a to navzdory tomu, že Rusko už skoro tři roky vede útočnou válku proti Ukrajině.
„Nerozumím tomu postoji Polska, ale beru to jako realitu,“ řekl Danko k rozhodnutí polských úřadů. Podle slovenských médií oklika kvůli tomu vedla přes Česko a Německo.
Podle místopředsedy parlamentu Tibora Gašpara z Ficova Směru-sociální demokracie, který spolu s Dankem delegaci vede, slovenští poslanci budou v Rusku jednat o dodávkách ruského plynu na Slovensko nebo o válce na Ukrajině. Sejdou se s ruskými zákonodárci a některými ministry. Když Danko v prosinci o plánované cestě do Moskvy informoval, řekl, že pro něj bude „čest navštívit Ruskou federaci“. Poslanci tam mají zůstat do středy.
Slovensko stále nijak nereagovalo na českou nabídku přepravních a zásobníkových kapacit plynu. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Využití české infrastruktury nabídl slovenským protějškům na konci loňského roku v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
„Do dneška nemám žádnou odpověď,“ řekl Vlček. Podle něj Slovensko nyní dodávky plynu do země výrazně dotuje, navíc se musí vyrovnávat s výpadkem ročních příjmů z tranzitu plynu kolem 400 milionů eur (přes deset miliard korun), kvůli čemuž je tamní rozpočet ve velkých problémech.
Česká nabídka podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. Tuzemská plynárenská infrastruktura je přitom podle úřadu připravena zahájit přepravu plynu na východ okamžitě bez nutnosti dalších úprav. Ukrajina na začátku roku ukončila přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost této dohody neprodloužil.
