Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela prokremelského internetového provokatéra (20), který se před spravedlností skrýval mezi mnichy a jeptiškami. „Příslušníci SBU pachatele zadrželi poblíž mužského kláštera Ukrajinské ortodoxní církve Moskevského patriarchátu v Bukovině, kde se skrýval a plánoval nelegální přechod hranice do EU,“ uvádí služba.
„Po vypuknutí války v plném rozsahu publikoval na Instagramu příspěvky na podporu okupantů. Ve svých komentářích a publikacích chválil Kadyrova a jemu podřízené militantní skupiny bojující proti Ukrajině. Zároveň provokatér o ukrajinských vojácích šířil dezinformace a vyzýval je, aby před nájezdníky složili zbraně,“ shrnuje SBU obvinění. Zatykač na něj přišel už roku 2022, avšak stihnul upláchnout.
„Den před vzetím do vazby podezřelý tajně opustil svůj domov a začal se skrývat v místním ženském klášteře. Později se podezřelý přestěhoval do Ternopilské a poté Černovické oblasti. V západních oblastech Ukrajiny se také skrýval v kostelech, kde výměnou za útočiště pracoval jako údržbář. Podle dostupných údajů se pachatel připravoval na útěk z Bukoviny do sousední země EU. K tomu začal aktivně studovat cizí jazyk a chystat trasy pro ilegální překračování hranic,“ dodala SBU s tím, že mu hrozí osm let vězení.
Téměř 30.000 Ukrajinců získalo od začátku loňského roku status nezvěstných - jde o vojáky i civilisty. Celkem se pohřešuje 59.000 Ukrajinců. S odvoláním na ukrajinského zmocněnce pro otázky pohřešovaných za zvláštních okolností Artura Dobroserdova to dnes napsal server Ukrajinska pravda.
„Jednou měsíčně sestavujeme statistiku nezvěstných podle regionů - na základě registrace místa pohřešované osoby. Podle údajů ke konci prosince 2024 byla na prvním místě Doněcká oblast, dále Dněpropetrovská a Charkovská oblast,“ řekl Dobroserdov s odkazem na regiony na východě Ukrajiny, kde pokračují boje s ruskými invazními vojsky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil s prezidentkou Švýcarska Karin Keller-Sutterovou a poblahopřál jí k nástupu do funkce v roce 2025. „Vyjádřil jsem vděčnost za švýcarskou podporu Ukrajiny, včetně úspěšné organizace mírového summitu. Je důležité, abychom i nadále spolupracovali na dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ napsal na sociální síť X ukrajinský prezident.
