Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Z ukrajinského zajetí se dnes do Ruska vrátilo 150 ruských vojáků. Stejný počet válečných zajatců předalo také Rusko Ukrajině, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oproti tomu informoval o 189 navrácených Ukrajincích.
Ruští zajatci se podle ruského ministerstva obrany nyní nacházejí v Bělorusku. Čeká je přesun do Ruska, kde se o ně postarají lékaři. Výměnu celkem 300 zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
Během útočné ruské války na Ukrajině zahynul bývalý ruský fotbalový reprezentant Alexej Bugajev, jenž do armády narukoval na podzim z vězení. Úmrtí třiačtyřicetiletého někdejšího obránce potvrdil médiím jeho otec. „Bohužel je zpráva o Alexejově úmrtí pravdivá,“ uvedl v neděli Ivan Bugajev pro web Sports.ru.
Bugajev hrál profesionálně v prvním desetiletí tohoto století, oblékal dresy Lokomotivu Moskva či Krasnodaru. Za národní tým odehrál sedm zápasů včetně dvou na mistrovství Evropy 2004 v Portugalsku.
V roce 2023 byl bývalý fotbalista zatčen za obchod s drogami a letos v září odsouzen na devět a půl roku do vězení. Po odsouzení využil možnosti nastoupit do armády, což je v Rusku v době invaze na Ukrajinu častá praxe.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou a rozpočtovou pomoc, tentokrát za 5,9 miliardy dolarů (více než 142 miliard Kč). Nejprve končící prezident Joe Biden dnes oznámil další bezpečnostní pomoc za téměř 2,5 miliardy dolarů, následně ministryně financí Janet Yellenová informovala o poskytnutí pomoci v objemu 3,4 miliardy dolarů.
Ministryně financí Yellenová později oznámila, že Spojené státy poskytnou Ukrajině přímou rozpočtovou podporu za 3,4 miliardy dolarů. Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že od února 2022 tak Spojené státy celkem poskytly Ukrajině rozpočtovou pomoc za více než 30 miliard dolarů. Peníze jsou určeny k udržení úřadů v chodu a na platy učitelů a dalších státních zaměstnanců.
