Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla nad 47 eur za MWh. Příčinou jsou nízké teploty a blížící se konec tranzitu plynu přes Ukrajinu.
Na letišti v Grozném, kam ve středu mířilo ázerbájdžánské letadlo, byla hustá mlha a pilot se pokusil přistát dvakrát, cituje ruská tisková agentura TASS ruský letecký úřad Rosaviacija. Podle stejného zdroje kapitánovi stroje byla k přistání nabídnuta jiná letiště, ale rozhodl se letět do kazachstánského města Aktau. V jeho blízkosti se pak letadlo zřítilo. Zahynulo 38 lidí. Podle zdrojů agentury Reuters blízkých ázerbájdžánskému vyšetřování však nešlo o nehodu, ale stroj omylem sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Agentura Reuters přinesla svědectví cestujícího, který pád letadla přežil. Řekl, že před zřícením uslyšel nejméně jednu hlasitou ránu. Stroj se prý poté začal chovat podivně. „Myslel jsem si, že se letadlo rozpadne,“ uvedl pro Reuters z nemocnice Subhonkul Rachimov s tím, že se začal modlit a připravovat na smrt.
Ruské síly dobyly další dvě vesnice na východě Ukrajiny, oznámilo dnes ruské ministerstvo zahraničí. Podle agentury Reuters také sdělilo, že v uplynulém týdnu sestřelilo čtyři rakety Storm Shadow vyrobené v Británii. Ukrajinská armáda pak informovala, že v noci na dnešek sestřelila 13 z 24 ruských dronů. Uvedla také, že zabila tři vysoké důstojníky ruské armády, napsal web deníku Ukrajinska pravda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly dobyly obce Ivanivka v Doněcké oblasti a Zahryzove v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinské systémy protivzdušné obrany sestřelily 13 ruských bezpilotních letounů v Poltavské, Sumské, Charkovské, Kyjevské, Kirovohradské, Dněpropetrovské a Doněcké oblasti, uvedlo ukrajinské letectvo. Dalších 11 ruských dronů se podle něj ztratilo, aniž způsobily škody.
