Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. Rusko přišlo o 1990 vojáků.
Občasná ostrá kritika německého kancléře Olafa Scholze ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebyla úplně oprávněná, uvedl v dnešním rozhovoru s agenturou DPA generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Často jsem prezidentu Zelenskému říkal, že by měl přestat kritizovat Olafa Scholze, protože si myslím, že to není fér,“ citovala DPA Rutteho. Ačkoli je Německo důležitým spojencem Ukrajiny, jeho váhání s poskytnutím střel Taurus s plochou dráhou letu je v Kyjevě zdrojem dlouhodobé frustrace. Rusko totiž - na rozdíl od Ukrajiny - disponuje dlouhou řadou zbraní dlouhého doletu, píše agentura Reuters.
„Obecně víme, že mít takový vojenský potenciál je pro Ukrajinu velmi důležité,“ řekl generální tajemník a dodal, že není na něm, aby rozhodoval o tom, co by měli spojenci Ukrajině poskytnout. Rutte by prý na rozdíl od Scholze Ukrajině řízené střely Taurus dodal a nestanovil by limity pro jejich použití.
Dobrý den. Severní Korea se zřejmě chystá vyslat do Ruska do bojů proti Ukrajině další vojáky a vojenskou techniku, informovala dnes podle agentury Jonhap jihokorejská armáda. Kyjev odhaduje, že v západoruské Kurské oblasti je po boku ruských jednotek nasazených asi 11 000 vojáků z KLDR, kteří mají za úkol pomoci Rusům vytlačit z tohoto regionu ukrajinské síly.
„Z komplexního vyhodnocení řady informací zpravodajských služeb vyplývá, že Severní Korea se připravuje na rotaci nebo zvýšení počtu vojáků působících v Rusku,“ uvedl podle Jonhap sbor náčelníků štábů jihokorejské armády.
Minulý týden jihokorejská rozvědka ztráty severokorejské ztráty v bojích v Kurské oblasti odhadla na nejméně 100 mrtvých a 1000 zraněných. Pchjongjang také podle Soulu dodává Rusku raketomety a samohybné dělostřelectvo a existují náznaky toho, že se chystá vyrábět a posílat do Ruska drony, které se po zásahu cíle zničí. KLDR doufá, že prohloubením vojenské spolupráce s Ruskem získá praktické zkušenosti z bojiště a schopnost modernizovat své zbraňové systémy, uvádí také sbor náčelníků štábů jihokorejské armády.
