Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Čína je připravena i nadále spolupracovat při vyšetřování incidentu, při němž byly v listopadu v Baltském moři přerušeny dva telekomunikační optické kabely. Podle agentury AFP to dnes uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Z poškození kabelů spojujících Švédsko s Litvou a Německo s Finskem je podezřelá čínská loď I Pcheng 3.
Čtvrteční summit Evropské unie doprovázela hádka o tranzit ruského plynu mezi slovenským premiérem Robertem Ficem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. ČTK se to dozvěděla z diplomatických zdrojů, podle kterých maďarský premiér a kritik Ukrajiny Viktor Orbán překvapivě mlčel. A právě čtvrtečním děním na summitu Fico zdůvodnil cestu do Moskvy, kde v neděli jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Pozadí čtvrtečního summitu se dnes věnuje také bruselský portál Politico, podle kterého Fico novinářům řekl, že mu Zelenskyj přislíbil 500 milionů eur z ruských aktiv, pokud Slovensko podpoří ukrajinské členství v NATO.
Jeden ze Zelenského poradců k tomu ale uvedl, že Fico slova ukrajinského prezidenta vytrhnul z kontextu. Zelenskyj podle tohoto poradce, jak napsalo Politico, vyjmenoval všechny zdroje peněz, které Slovensko od Ukrajiny získává mimo jiné za dodávky elektřiny, transport ropy či prodej paliv. Fico na to reagoval tím, že nechápe, proč by Bratislava měla přijít o jakékoli peníze kvůli válce na Ukrajině. Zelenskému podle zdrojů ČTK vyčetl, kolik Slovensko válka na Ukrajině stojí.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 47 ruských dronů, informovalo dnes ukrajinské letectvo. Ze dvou regionů země jsou hlášeny škody. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že v Tatarské autonomní republice se podařilo zničit sklad dílů pro drony typu Šáhed-136, jaké Rusko používá k útokům proti ukrajinskému území. Škody vyčíslila na 16 milionů dolarů (385,7 milionu korun).
„V Chmelnycké a Kyjevské oblasti byly při ruském útoku poškozeny soukromé firmy a civilní budovy. Podle předběžných informací je to bez obětí na životech, zraněným se dostává pomoci,“ napsalo ukrajinské letectvo na telegramu k následkům ruských dronových útoků z dnešní noci. V Chmelnycké oblasti utrpěl zranění jeden člověk, v Kyjevské oblasti bylo poškozeno elektrické vedení, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady. Letectvo také uvedlo, 25 bezpilotních letounů se ztratilo z radarů.
