Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Za úspěch pro Ukrajinu lze podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ruskem napadené země Tomáše Kopečného považovat, že hlavní město Kyjev nepadlo a že Ukrajinci nadále mají svou zemi. Většina Ukrajinců je podle něj dnes pro to, aby se (válečná) linie dočasně zastavila tam, kde je nyní a území se dočasně přenechala Rusku. Kopečný to řekl na dnešní celodenní akci Operace naděje, kterou pořádá projekt Dárek pro Putina.
„Úspěch je, že ukrajinský stát přežívá, že Kyjev nepadl,“ řekl Kopečný. „Na rozdíl od té doby před rokem už většina ukrajinské populace je ´oukej´ s tím zastavit tu linii, kdekoli teď je, a ty území Rusku dočasně přenechat,“ prohlásil. Pro podporovatele Ukrajiny je podle něj správné reflektovat to, co chtějí samotní Ukrajinci.
Prakticky všechny státy NATO bojují proti Rusku, prohlásil dnes na výroční tiskové konferenci ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl také, že je připraven jednat se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a že se Rusko za poslední dva až tři roky stalo mnohem silnějším.
„Tak, především nevím, kdy se setkáme, protože o tom (Trump) vůbec nic neříká. Nemluvil jsem s ním více než čtyři roky. Samozřejmě jsem na to kdykoli připraven. A budu připraven na setkání, pokud ho bude chtít,“ citovala ruskou hlavu státu agentura Reuters.
Jedním z hlavních témat takového jednání by podle všeho byla válka na Ukrajině, kterou Trump slíbil velmi rychle ukončit. Plán Trumpova budoucího zmocněnce pro tuto otázku, generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga, počítá s vyvinutím tlaku jak na Ukrajinu, tak na Rusko.
Situace ve válce proti Ukrajině se zásadně mění, ruské jednotky každý den postupují po celé linii fronty, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. V přímém přenosu ruských televizí ale na dotaz ruské občany, která uprchla z Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky, Putin připustil, že nemůže říci datum, kdy ruské síly toto území opět získají.
