Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruské síly „osvobodily“ obec Veselyj Haj, která se nachází jižně od města Kurachove, a obec Puškine u Pokrovska, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Jeho síly v poslední době zrychlily svůj postup v Doněcké oblasti, cílem jejich ofenzívy se jeví ovládnutí celého Donbasu.
Uskupení ukrajinských sil v tomto regionu dnes podle agentury AFP informovalo o „vyčerpávajících bojích“ v Kurachove a jeho okolí, jakož i ve městě Časiv Jar. „Situace je složitá a mění se,“ uvedlo uskupení Chortycja, podle kterého se jednotky organizují, aby zlepšily taktické postavení.
Ruským silám se znovu podařilo proniknout do vsi Novyj Komar, ze které je ukrajinští vojáci vytlačili na počátku srpna, upozornili podle agentury Unian analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. K obci přijela kolona devíti ruských bojových vozidel pěchoty vedená tankem a vysadila přinejmenším padesátku vojáků, kteří pronikli do jižní i centrální části vsi.
„Chápu, že nechcete dodávat zbraně. Přijde mně to jako hloupost, ale nezbývá mi, než to respektovat. Ale jako do vašeho pojetí pasuje to, že jim nechcete dát ani lůžka, ani elektrocentrály?“ vytkl českým komunistům europoslanec Jan Farský (STAN) v diskusi Za pět minut dvanáct k tématu pomoci Ukrajině.
„Naši lidé to vysvětlili jasně. Mělo to jít na vojenskou správu, my jsme nevěděli, komu přesně to bude určeno a jak s tím bude nakládat,“ reagovala komunistická předsedkyně Kateřina Konečná. „To jste čekali, že zaútočí těmi lůžky na ruské pozice?“ odtušil Farský.
Než stihlo osazenstvo evakuovat tanker Volgoněfť 212 havarovaný v Kerčském průlivu, jeden ze 13 námořníků zahynul.
Očitý svědek z jiné lodi popsal listu Izvestija, že za silné bouře a vysokých vln se trupy tankerů začaly rozlamovat. Na palubě přitom byli starší lidé, kteří nebyli s to rychle přestoupit na záchranný remorkér, a proto se posádka tankeru rozhodla plout ku břehu a najet na mělčinu. Po nějaké době pak přiletěl záchranný vrtulník, který vzal na palubu sedm lidí, dalších šest převzaly remorkéry. Lidé podle svědka skákali do moře, protože loď se vertikálně vzepjala a začala se potápět.
