Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Sněmovna nedokončila ani na třetí pokus závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro Ukrajince, kteří do Česka uprchli před ruskou vojenskou agresí. Zhruba polovinu času určeného pro dnešek k projednání novely takzvaného lex Ukrajina vyplnilo vystoupení Radka Kotena (SPD), jenž rozebíral pozměňovací návrh bezpečnostního výboru o zpřísnění podmínek nabývání dvojího občanství pro občany Ruské federace. Dolní komora by se mohla k předloze vrátit za týden. Předpokládá také zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat.
Opozice zpochybňuje zejména dvojici koaličních poslaneckých úprav v novele. První z nich se týká uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, druhá pak jiného způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců, než nyní platí pro české občany. K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ve druhé polovině listopadu ani minulý týden.
Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle ruské státní tiskové agentury TASS Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní. Podle Kremlu politika Kyjeva vylučuje možnost mírového urovnání konfliktu.
„Odehrála se důkladná výměna názorů na ukrajinskou problematiku. Viktor Orbán vyjádřil zájem podpořit společné hledání způsobů politického a diplomatického řešení krize, včetně zohlednění svých kontaktů s řadou západních představitelů,“ uvádí se v prohlášení Kremlu.
„Putin nastínil své hodnocení současného vývoje situace kolem Ukrajiny a destruktivní linie kyjevského režimu, která nadále vylučuje možnost mírového řešení konfliktu,“ dodal Kreml.
Česko nebude od roku 2026 čerpat prostředky z Regionálního plánu reakce na ukrajinskou uprchlickou krizi od agentur OSN. V září o tom rozhodlo vládní grémium pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků, sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Podle Deníku N získala ČR loni z programu 33 milionů dolarů (zhruba 790 milionů korun), letos přes 20 milionů dolarů. Organizace pro pomoc uprchlíkům rozhodnutí kritizuje, uvedl v úterý Deník N.
„Důvodem pro neúčast ČR na uvedeném plánu pro rok 2026 – a potažmo utlumení financování poskytovaného ČR prostřednictvím agentur OSN – není nedostatek kontroly nad financemi, nýbrž širší mezinárodní implikace této podpory,“ uvedla Malá. Česko podle ní nyní soutěží o peníze se zeměmi, které čelí nesrovnatelně větším humanitárním výzvám. „A to paradoxně včetně samotné Ukrajiny,“ dodala mluvčí.
Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům ale rozhodnutí připraví tisíce uprchlíků v Česku o potřebnou pomoc. „Podpora českého státu pro tyto uprchlíky se neustále snižuje a jejich životní a finanční situace se v Česku velmi zhoršují. Vidíme například velký nárůst psychických problémů mezi ukrajinskými ženami. A český stát za tři roky nebyl schopen přijít s jediným projektem v této oblasti,“ řekl Deníku N ředitel organizace Martin Rozumek.
