Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Zástupci členských států EU se dnes neshodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje ČTK. Proti předložené verzi se postavily Litva a Lotyšsko, jednání dále pokračují. Očekává se, že sankce budou schváleny do konce roku a budou obsahovat další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Měly by cílit rovněž proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.
O patnáctém balíku sankcí proti Rusku se jednalo na dnešním zasedání takzvaného Coreperu, tedy na schůzce velvyslanců zemí EU v Bruselu. Nová omezení se mají týkat například osob, které se podílely na ruském vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt. Sankce ale mají zasáhnout i firmy, které do Ruska nadále dovážejí zboží dvojího užití. Další omezení mají zasáhnout ruskou stínovou flotilu.
Polská policie zadržela ruského občana Dmitrije V., kterého Spojené státy stíhají za podvody, kterých se údajně dopustil, když v minulosti provozoval jednu z největších kryptoměnových burz na světě. Informuje o tom deník Rzeczpospolita s odvoláním na policii.
Dmitrije V. polská policie zadržela už v roce 2021 a ve vazbě strávil něco přes měsíc. Například Gazeta Wyborcza tehdy napsala, že byl spojený „s lidmi z Kremlu, kteří prostřednictvím burzy WEX prali špinavé peníze potřebné k útoku na Ukrajinu“. Podle listu byly v pozadí také ruské tajné služby. Server BBC k tomu napsal, že za zmizením bitcoinů v hodnotě 450 milionů dolarů (10,67 miliardy korun) z kryptoměnové burzy mohla stát ruská tajná služba FSB, která se tak snažila získat prostředky na válku na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ukrajinským ozbrojeným silám byla dodána první série raketového dronu s názvem Peklo. V příspěvku na sociálních sítích Zelenskyj nespecifikoval počet dodaných zbraní, ale uvedl, že nyní je cílem „rozšířit výrobu a nasazení“. Dodal, že drony již „prokázaly bojovou účinnost“.
