Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Českým velvyslancem na Ukrajině bude od příštího podzimu Luboš Veselý, který je nyní na ministerstvu zahraničí zvláštním zmocněncem pro koordinaci české politiky vůči Rusku. Ve funkci vystřídá Radka Pecha, u kterého bylo kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině od začátku v plánu, že bude v Kyjevě jen dva roky. S odvoláním na své tři zdroje z ministerstva zahraničí to dnes uvedl Deník N.
S návrhem ministra Jana Lipavského (nestr.) na vyslání Veselého do Kyjeva podle zdrojů deníku souhlasila vláda a s prezidentem Petrem Pavlem je domluvené, že nominaci nebude blokovat. Ministerstvo zahraničí věc nechtělo komentovat. „Personální záležitosti ve věci velvyslaneckých postů jsou v utajeném režimu, tudíž je nekomentujeme,“ uvedla pro Deník N mluvčí úřadu Mariana Wernerová.
Veselý je absolventem ruských a východoevropských studií, na ambasádě v Kyjevě působil v letech 2010 až 2014 na politickém úseku. Od roku 2019 byl zástupcem velvyslance v Rusku a po zveřejnění podezření, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU, byl na jaře 2021 nejvýše postaveným vyhoštěným českým diplomatem. Rusko k vyhošťování přistoupilo v reakci na stejný postup české strany.
Ruský prezident Vladimir Putin zrušil nařízení, že všichni odběratelé ruského plynu za něj musejí platit prostřednictvím banky Gazprombank. Spojené státy minulý měsíc na státem kontrolovanou banku uvalily sankce. Ty jí zabraňují v provádění jakýchkoli nových transakcí v oblasti energetiky, což může zablokovat způsob, jakým mohou evropští zákazníci platit za ruský plyn.
Putin vydal původní nařízení v březnu 2022. Přiměl jím odběratele ruského plynu platit za dodávky prostřednictvím Gazprombank, a to pomocí schématu, které zahrnovalo platby v rublech. Po dnes zveřejněných změnách dekretu není podle agentury Reuters zcela jasné, jak budou platby probíhat. Ruské úřady uvedly, že na vyřešení problému pracují.
Dodávky ropy ruským ropovodem Družba do ČR by měly být v pátek obnoveny poté, co se vyřeší problémy s platbami za tranzit přes Ukrajinu, píše Reuters.
