Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov poprvé od vpádu Ruska na Ukrajinu přijede do EU. „Ve dnech 5. a 6. prosince se šéf ruského ministerstva zahraničí a ruská delegace zúčastní zasedání rady ministrů zahraničí OBSE, které se bude konat ve městě Valletta na Maltě,“ uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ruská výprava tam podle ní hodlá diskutovat na téma současné situace v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a o způsobech, jak organizaci dostat z krize.
Maltské velvyslanectví v Rusku už dříve podle listu Vedomosti uvedlo, že rozhodnutí uspořádat zasedání rady ministrů zahraničí OBSE se týká všech členských zemí organizace, tedy i Ruska.
Kněz z Novosibirska obhajoval obrovské bohatství církevních hierarchů, včetně údajné jachty patriarchy Kirilla, a kritizoval ty, kteří ho odsuzují.
„Nevidím nic špatného na tom, když se můj svatý patriarcha párkrát do měsíce za hezkých dnů projede na jachtě a užívá si čerstvého vzduchu. Náš prezident má také drahý italský nábytek, krásné sály a paláce, ale jasně chápeme, že to nepatří jednotlivci, ale stavu,“ řekl Alexander Sachněnsko, rektor jednoho z kostelů v Novosibirsku, podle překladu kanálu Nechta (Nexta). „Je to také moje jachta a jachta metropolity Nikodéma a otce Vasilije z vesnice,“ argumentuje přeneseně.
Cena plynu pro evropský trh se pohybuje v blízkosti maxima od loňského prosince, megawatthodina (MWh) se prodává téměř za 48 eur (1207 Kč). S chladným počasím také rychleji ubývá plynu v zásobnících, Česká republika je má plné z méně než 80 procent, průměr za Evropskou unii je nad 84 procenty.
Krátce před polednem se cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu pohybovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku blízko 47,40 eura za MWh a proti předchozímu dni vykazovala pokles o 2,3 procenta. Nad 45 eury byla cena suroviny k dodání v následujících měsících až do července, ceny pro druhé pololetí byly nižší pouze nepatrně.
Evropa až do začátku války na Ukrajině z února 2022 odebírala plyn zejména z Ruska a částečně z Norska. Po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu ale začala energetické suroviny z Ruska odmítat a nahrazovat dovozem odjinud, zejména zkapalněným zemním plynem (LNG) ze Spojených států. Podle analytiků se ale v USA zvyšují náklady na výstavbu terminálů, takže projekty v USA budou méně konkurenceschopné.
