Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Maďarsko požádalo Spojené státy, aby ruské společnosti Gazprombank poskytly výjimku ze sankcí u plateb za dodávky zemního plynu. Ministr zahraničí Péter Szijjártó, varoval, že tyto sankce by mohly mít negativní dopad na některé spojence USA.
Washington uvalil sankce na společnost Gazprombank minulý měsíc, a to v rámci opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Gazprombank mimo jiné inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků ruské státní plynárenské společnosti Gazprom.
Za Česko se zasedání ministrů zahraničí OBSE na Maltě zúčastní Jan Lipavský, ruského protějška Sergeje Lavrova však míní ignorovat. V úterý Lipavský novinářům řekl, že od vystoupení Lavrova očekává snůšky nesmyslů a obviňování. „Ve stručnosti tomu říkáme pohádky. Bude opět lhát. Neplánuji být na jeho vystoupení přítomen,“ dodal Lipavský. Šéf české diplomacie opustil sál kvůli Lavrovovi už před rokem na jednání OBSE v Severní Makedonii. Ruský diplomat tehdy obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku a EU označil za „agresivní geopolitický projekt“.
„Na Maltě se budou řešit zásadní otázky týkající se chodu organizace a dopady ruské agrese proti Ukrajině,“ uvedla dříve česká diplomacie na svém webu.
Ukrajinu čekají těžká rozhodnutí o další mobilizaci, jsou ale nezbytná, je přesvědčen americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Je to klíčové, protože i přes peníze a munici je potřeba, aby byli na frontových liniích lidé, kteří budou čelit ruské agresi,“ poznamenal Blinken dnes po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.
Agentura AP koncem listopadu informovala o tom, že administrativa prezidenta Joea Bidena vyzývá Ukrajinu, aby rychle zvětšila velikost svého vojska tím, že změní zákony a umožní do armády povolávat už od 18 let. Nyní je to možné od 25 let. Podle Washingtonu by takový krok Kyjevu umožnil lépe čelit agresi Ruska, které má na bojišti výrazně více vojáků.
Vedle vyjádření k počtu vojáků dnes Blinken také zdůraznil závazek Spojených států zajistit, aby všichni mobilizovaní Ukrajinci dostali výcvik a vybavení, které potřebují.
