Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Mezikontinentální balistická raketa, kterou Rusko zaútočilo na ukrajinské Dnipro, nenesla jadernou hlavici, napsala agentura AFP. „Je jasné...že Rusové odstranili jaderné hlavice z rakety a odpálili ji buď jako neaktivní raketu bez jakéhokoli nákladu, nebo možná s nějakou konvenční hlavicí,“ řekl televizi CNN Malcolm Davis z Australského institutu strategické politiky.
Humanitární dávku pobírá zhruba 92.000 z 380.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podporu dostávají zejména zranitelné osoby, mezi nimi převažují děti. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nezaměstnaných je podle něho přes 10.000 ukrajinských běženců s dočasnou ochranou, naopak více než 150.000 z nich pracuje. Příjmy související s pobytem uprchlíků v Česku podle Jurečky začaly převyšovat celkové výdaje na pomoc Ukrajině a Ukrajincům v polovině loňska.
„V žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémní vysoký podíl lidí, kteří přišli za poslední tři roky z Ukrajiny a byli v takové míře zapojeni do trhu práce,“ uvedl ministr. V české ekonomice podle něho existují sektory, které by měly bez ukrajinských pracovníků problémy
Maďarsko v obavách z eskalace války mezi Ruskem a Ukrajinou umístí v severovýchodní části země systém protivzdušné obrany. Uvedl to maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky, a to v reakci na rostoucí napětí v souvislosti s oznámením, že Spojené státy povolily Ukrajině mířit střely dlouhého doletu do ruského týlu, informuje dnes agentura Reuters.
„Abychom se připravili na všechny možnosti, nařídil jsem umístit nedávno zakoupené systémy vzdušné kontroly a obrany a s nimi spojené kapacity na severovýchod,“ oznámil Szalay-Bobrovniczky, podle něhož je riziko eskalace konfliktu „větší než kdy dříve“. Maďarsko na severovýchodě sousedí s Ukrajinou, ministr ovšem nespecifikoval, kde přesně mají obranná zařízení stát.
