Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Mezi smlouvami, které by dnes měla česká Poslanecká sněmovna schvalovat, je dohoda s Ukrajinou o policejní spolupráci. Podle vlády má usnadnit spolupráci v potírání trestné činnosti. Policie obou zemí by například mohly zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky.
Vláda amerického prezidenta Joea Bidena chce Ukrajině škrtnout dluh ve výši 4,65 miliardy dolarů (111,5 miliardy Kč). Informovala o tom agentura Bloomberg s tím, že je to další krok, jak posílit podporu Ukrajiny před nástupem zvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa.
Bílý dům umaže zhruba polovinu z devítimiliardového dluhu, který Ukrajině poskytl v rámci zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,5 bilionu Kč).
Portál The Kyiv Independent napsal, že Kongres může prezidentův záměr zvrátit, ministerstvo zahraničí ale takový krok neočekává.
BBC odhaduje, že žoldnéřská Wagnerova skupina (v ruském přepisu Vagnerova) rekrutovala více než 48.000 trestanců, aby bojovali na Ukrajině. Když při leteckém neštěstí v loňském roce zahynul vůdce skupiny Jevgenij Prigožin, ruské ministerstvo obrany rekrutování ve věznicích převzalo.
Tyto případy mají vážný dopad na ruskou společnost, uvedl sociolog Igor Eidman. „Jde o velmi vážný problém a potenciálně se může ještě zhoršit. Všechny tradiční představy o dobru a zlu jsou převrácené naruby,“ řekl BBC. „Lidé, kteří spáchali ohavné zločiny - vrazi, násilníci, kanibalové a pedofilové - nejenže se vyhýbají trestu tím, že jdou do války. Bezprecedentní je, že jsou oslavováni jako hrdinové,“ dodal.
Existuje řada důvodů, proč si ruští vojáci, kteří měli to štěstí a vrátili se z války, myslí, že jsou nad zákonem. Oficiální média jim říkají „hrdinové“ a prezident Vladimir Putin je nazval novou ruskou „elitou“. Těm, kteří byli do armády naverbováni z věznic, bylo buď zrušeno odsouzení, nebo jim byla udělena milost.
Není nijak nezvyklé, že se propuštění odsouzenci vrátí z války na Ukrajině, znovu se dopustí trestných činů a podruhé uniknou trestu tím, že se vrátí na frontu. To některé policisty přivádí k zoufalství.
„Před čtyřmi lety jsem ho poslal do vězení na sedm let,“ řekl policista Grigorij webu Novaja gazeta. „A najednou tu znova stojí přede mnou a říká: 'Nic nezmůžete, důstojníku. Teď je náš čas. Čas těch, kteří prolévají krev v rámci speciální vojenské operace'.“
