Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Městský soud v Brně se dnes začal zabývat případem tří mužů, které žalobkyně viní mimo jiné z podvodů, úvěrového podvodu či padělání. Jeden z nich například podvodně nabízel zbraně z Ukrajiny, tvrdil, že by dovedl sehnat i tank. Muži se také podle obžaloby pokusili podvodně prodat byt v Brně za šest milionů korun či uzavřít smlouvy na úvěr zhruba za sedm milionů korun. Všichni prohlásili vinu, hrozí jim několikaleté vězení. Soud pokračuje výslechem obžalovaných.
Příští rok 2025 rozhodne, zda válku rozpoutanou Kremlem vyhraje Rusko, nebo Ukrajina, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ukrajinském parlamentu. Země se brání ruské agresi již 1000 dnů a na ukrajinské odolnosti podle prezidenta závisí osud celého národa, protože Rusko chce Ukrajinu zničit bez ohledu na ztráty. Zelenskyj vybídl Ukrajince, aby nečekali zázrak od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale aby každý den ze všech sil usilovali o vítězství.
„Rusko chce zničit náš stát, naše lidi. Zničit naši odolnost. Ukrajinská odolnost v této válce, od Kupjanska přes Pokrovsk až po Záporoží, může zajistit základní předpoklady pro spravedlivé ukončení této války,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. Na ukrajinské odolnosti závisí i osud Evropy, aby všichni lidé mohli žít svobodně, a ne v područí diktátora. „Je to bitva nejen o Pokrovsk, Kupjansk či jakékoliv jiné ukrajinské město, městečko nebo ves. Je to bitva o celou Ukrajinu, o celou Evropu, je to bitva o pořádek, anebo chaos v celém světě,“ řekl.
Rozhodující chvíle pro průběh celé války podle Zelenského přijdou v příštím roce. „Abychom právo na nezávislost uhájili, musíme zůstat silní. Nesmíme se teď zhroutit, zhroutit se musí okupant, a ne my,“ prohlásil podle agentury AFP. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina nesmí zradit své mrtvé na bojišti, a za potlesku poslanců prohlásil, že Ukrajina může porazit Rusko, jakkoli je to těžké. Potvrdil rovněž ambice země stát se členem Severoatlantické aliance.
Ukrajinci si podle prezidenta Volodymyra Zelenského nejvíce ze všeho přejí mír. Ukrajinský vůdce to dnes řekl europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Zároveň členům EP poděkoval za dlouhotrvající podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může přimět Rusko ke spravedlivému míru. Mimořádné zasedání europarlamentu se sešlo při příležitosti 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
„Společně s Evropou a našimi partnery v Americe a na celém světě se nám podařilo zabránit Putinovi, aby zabral Ukrajinu. Bráníme ale rovněž i svobodu všech evropských národů,“ řekl Zelenskyj, který k europoslancům promluvil z Kyjeva prostřednictvím videokonference. Přestože se na stranu ruské hlavy státu postavil i severokorejský vůdce Kim Čong-un, je Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta „pořád slabší než jednotná Evropa“.
„Chci na vás apelovat, abyste na to nezapomínali. Abyste nezapomínali na to, co všechno může Evropa dokázat. Pokud budeme jednotní, můžeme přimět Rusko ke spravedlivému míru, což je něco, co chceme nejvíc,“ prohlásil ukrajinský vůdce a vysloužil si potlesk. Zelenskyj ve svém projevu rovněž zmínil, že počet vojáků KDLR, kteří by se mohli zapojit do bojů na Ukrajině po boku Rusů, může vzrůst až na 100.000.
