Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.
„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení.
Varianta zmrazení konfliktu na současných pozicích, kterou zřejmě navrhne turecký prezident Erdogan „je pro ruskou stranu nepřijatelná“, řekl podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Peskov. Dodal, že pro Moskvu jsou stále platné podmínky pro jednání s Ukrajinou, které Putin představil v červnu. Mezi ruské požadavky patří, aby se ukrajinská armáda stáhla z ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje. Kyjev by se podle představ Moskvy také musel zavázat, že nevstoupí do NATO.
Ruská státní jaderná korporace Rosatom dnes ujistila, že bude nadále dodávat uran všem zákazníkům ve světě s výjimkou Spojených států, uvedla státní agentura TASS. Moskva v pátek zavedla dočasná omezení na vývoz obohaceného uranu do USA s odvoláním na dřívější rozhodnutí Washingtonu zakázat dovoz ruského uranu, uvedla agentura Reuters. Připomněla, že Rusko je šestý největší producent uranu na světě a disponuje přibližně 44 procenty kapacit na obohacování uranu.
„Realizace dodávek ruské uranové produkce do jiných zemí (kromě USA) bude pokračovat beze změn, na základě podmínek dohodnutých se zákazníky a při dodržování požadavků národních zákonů,“ citoval TASS z prohlášení Rosatomu. Ten označil zákaz vývozu uranu z Ruska do USA, zavedený pokynem ruského prezidenta Vladimira Putina a nařízením ruské vlády, za symetrickou odpověď na počínání amerických úřadů, které dovoz ruského uranu zakázaly.
