Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 3,1 procenta. Tempo jeho růstu tak pokračovalo ve zpomalování. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy ruského statistického úřadu. Ve druhém čtvrtletí se ruský HDP meziročně zvýšil o 4,1 procenta po nárůstu o 5,4 procenta v prvním kvartálu.
Ruská vláda předpokládá, že v celém letošním roce se HDP zvýší o 3,9 procenta. Hospodářský růst by tak měl podle vlády zrychlit z loňských 3,6 procenta, a to díky rozsáhlým rozpočtovým výdajům a růstu produkce zbrojního průmyslu, který je důsledkem pokračující války s Ukrajinou, píše Reuters.
Soud v Ruskem okupovaném Doněcku na východě Ukrajiny dnes odsoudil k 26letému trestu vězení člena ukrajinské jednotky Azov. Podle prokuratury při obléhání Mariupolu na jaře 2022 zabil civilistu, uvedla agentura TASS.
Odsouzeného označila ruská státní agentura jako 22letého Michaila Švece, který velel kulometné četě v tehdejším pluku Azov. Podle prokuratury v březnu 2022 bodl nůž do krku civilistovi, který na místě zemřel. Trest si má Švec odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem.
V Kyjevské oblasti byl podle šéfa tamní vojenské správy Ruslana Kravčenka při ruském útoku lehce zraněn 48letý muž. Na sociálních sítích Kravčenko uvedl, že úřady nezaznamenaly žádné zásahy důležité infrastruktury či obytných budov. Padající trosky sestřelených dronů ale způsobily požár skladu firmy a zničeny zde byly tři budovy a několik aut, dodal.
Čtyři zraněné po dopadu ruského dronu na obytný dům oznámily úřady v Charkovské oblasti. V Chersonské oblasti na jihu země zničil dron sanitku, která odvážela dvojici zraněných z jiného ruského útoku, uvedl oblastní šéf Oleksandr Prokudin. Útok na sanitku podle něj všichni přežili.
