Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Sněmovna by podle dnešního doporučení branného výboru měla schválit plán zahraničních misí české armády na další dva roky. Například na východním křídle NATO by mohlo působit až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní. Celkem by podle návrhu mohlo v příštím roce sloužit v zahraničních misích až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Současný mandát pro mise platí do konce letošního roku.
Východní křídlo Severoatlantické aliance dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Čeští vojáci by měli působit v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku.
Za výbušnými balíky odeslanými z Litvy do dalších evropských zemí stojí Rusko, uvedl dnes v rozhlasovém rozhovoru poradce litevského prezidenta Gitanase Nausédy. Je to poprvé, co litevský představitel poukázal na ruskou vojenskou rozvědku kvůli konkrétním sabotážím, napsala agentura Reuters a připomněla, že jedna sabotáž, kterou vyšetřuje Německo, málem způsobila zřícení letadla.
Západní vlády a zpravodajské služby již dříve poukázaly na Rusko jako zdroj série požárů a sabotáží v Evropě, které měly destabilizovat spojence Ukrajiny, bránící se již třetím rokem ruské agresi, napsal Reuters. Připomněl, že polský deník Gazeta Wyborcza minulý měsíc psal, že balíčky, které způsobily požáry ve skladech v Británii, Německu a Polsku, byly odeslány z Litvy. Británie a Německo vyšetřují požáry v skladech v Birminghamu a Lipsku. Podle Berlína se málem zřítilo jedno letadlo, když v něm vzplál jeden z balíčků.
„Říkáme našim spojencům, že to není náhoda, ale součást vojenské operace,“ řekl poradce litevského prezidenta Kestutis Budrys rozhlasové stanici Ziniu. „Potřebujeme to zneškodnit a zastavit u zdroje, a tím je ruská vojenská rozvědka,“ prohlásil.
Švédsko z bezpečnostních důvodů zablokovalo výstavbu 13 větrných farem u svých břehů v Baltském moři. Informoval o tom britský The Guardian.
Švédský ministr obrany Pal Jonson v pondělí řekl, že vláda zamítla 13 ze 14 žádostí o povolení ke stavbě větrných farem u pobřeží této skandinávské země. Rozhodnutí přišlo krátce poté, co švédská armáda došla k závěru, že kvůli větrným elektrárnám by byla obtížnější obrana země.
