Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Putin testuje reakci světa na přítomnost severokorejských vojenských sil v Kurské oblasti, a poznamenal, že reakce je zatím „nulová“. Uvedl to v rozhovoru pro jihokorejskou televizi KBS.
Prezident zdůraznil, že severokorejská armáda již byla rozmístěna v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly provádějí vojenskou operaci. Poznamenal, že „se zatím nezúčastnili bojů, ale zúčastní se“, a domnívá se, že toto zapojení je otázkou „dnů, nikoli měsíců“.
Americká vláda má informace o tom, že v ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou je aktuálně asi 8 000 severokorejských vojáků. Dnes to na zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl podle agentur zástupce americké velvyslankyně při OSN Robert Wood.
Mluvčí Pentagonu před několika dny potvrdil, že několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je.
Moskva vyrozuměla prostřednictvím zpravodajských kanálů západní spojence Kyjeva o nasazení severokorejských vojáků do války proti Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Rusko podle něj testuje reakci Západu a - pokud bude slabá - zapojí do bojů ještě více vojáků z KLDR. Rusko nyní podle ukrajinského prezidenta také připravuje dohodu se Severní Koreou o nasazení „velkého počtu civilistů“ na práci v ruských zbrojovkách.
Ruský prezident Vladimir Putin „testuje, co se stane, pokud nasadí (severokorejský) kontingent. Pokud se nic nestane - a já považuji dosavadní reakci za nulovou - pak tento kontingent zvětší,“ řekl ukrajinský prezident jihokorejské televizi KBS podle portálu RBK-Ukrajina. Na reakci Západu podle Zelenského záleží, zda Rusko do války pošle tři tisícovky, anebo 100.000 severokorejských vojáků. „To už nebude jen kontingent, ale dvě armády bojující proti jediné armádě Ukrajiny,“ dodal.
V Rusku se podle ukrajinské rozvědky již nachází 12.000 vojáků z KLDR, z nichž část již byla přemístěna do Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky. Až dosud Ukrajina nezaznamenala, že by se severokorejští vojáci zapojili do boje. Ale ukrajinská armáda útok Rusů a Severokorejců očekává v nejbližší době, připomněl portál.
