Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Několik dohod o spolupráci v obranném sektoru, informačních technologiích, čistých energiích i umělé inteligenci dnes v Dillí podepsali německý kancléř Olaf Scholz a indický premiér Nárendra Módí. Scholz zároveň Módího vyzval, ať přesvědčí Rusko k ukončení války na Ukrajině, píše AP. Ve středu na summitu BRICS v ruské Kazani prohlásil Módí při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že Indie si přeje diplomatické řešení konfliktu. Dillí ale zároveň dlouhodobě odmítá jednoznačně odsoudit Rusko za rozpoutání války.
Scholz dnes Módímu podle agentur mimo jiné navrhl, aby se Indie v Moskvě zasadila o ukončení konfliktu, který vypukl ruskou invazí do sousední země v únoru 2022. „Tato válka, která zuří už tak dlouho a má tolik obětí, musí konečně skončit. Integrita a suverenita Ukrajiny musí být zachována,“ řekl kancléř. Německo od počátku ruské agrese podporuje bránící se Ukrajinu finančně i dodávkami výzbroje.
Zakladatel nadace Help Ukraine Vladimír Gergel dnes u pražského městského soudu odmítl obžalobu, která ho viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun, které byly určené na integraci ukrajinských uprchlíků. Státní zástupkyně tvrdí, že muž nesplnil podmínky udělení dotací, část peněz podle ní navíc použil na soukromé účely. Ministerstvo po muži požaduje zhruba 13 milionů korun, necelých sedm milionů nadace úřadu vrátila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl přijmout generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese v Kyjevě, protože tento týden navštívil Rusko, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše dnes agentura AFP s odvoláním na zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře.
Guterres si ve čtvrtek v ruské Kazani na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS s Putinem potřásl rukou a vyzval ho k míru na Ukrajině, proti níž Rusko už třetím rokem vede válku.
