Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Podle ruskojazyčného webu Otkrito, který působí v Lotyšsku, pohrozil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko Rusku válkou, pokud by se pokusilo připojit jeho zemi k Ruské federaci. Říct to měl v rozhovoru pro noviny Izvestija.
Někteří lidé ve vysokých ruských kruzích totiž podle Lukašenka touží po anexi Běloruska. „Vy jste menší, my větší a máme takovou a takovou ekonomiku. Pomůžeme vám - a pak se připojíte k Rusku,“ říkají si podle něj nespecifikované hlasy. “Je to nemožné a nerealizovatelné. Bojím se to vyslovit, ale znamenalo by to válku,“ doplnil Lukašenko.
Budoucnost Ruské federace a Běloruské republiky podle něj leží v budování společného Svazového státu. „Můžeme budovat takové vztahy, které budou těsnější a silnější než v unitárním státě. A nikdo se nebude na nikoho zlobit,“ míní diktátor.
Míra nezaměstnanosti v Rusku se nyní nachází na rekordních minimech. Je to kvůli nedostatku pracovních sil, za kterým stojí rozsáhlá vojenská mobilizace a emigrace statisíců obyvatel po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu. „Nedostatek pracovních sil narůstá v řadě odvětví. Růst mezd nadále převyšuje růst produktivity práce,“ uvedla dnes centrální banka.
Ta ve svém dnešním oznámení rovněž uvedla, že inflace v září stoupla na 9,8 procenta ze srpnových 7,5 procenta a zvýšila základní úrokovou sazbu z 19 na 21 procent.
Dvacetiletý Dylan Earl se dnes přiznal ke žhářskému útoku na londýnskou komerční nemovitost, která je spojována s Ukrajinou. Policie jej zadržela v souvislosti s požárem skladu na východě Londýna z letošního března. Obvinění z „napomáhání zahraniční zpravodajské službě“ ale dvacetiletý mladík odmítl, informuje agentura Reuters. Prokuratura jej vinila z vazeb na Rusko.
Earl se přiznal k účasti na přípravě „činu vytvářejícího vážné riziko pro zdraví nebo bezpečnost veřejnosti ve Spojeném království“, což je v rozporu s novým zákonem o národní bezpečnosti. Ten Londýn přijal s cílem potírat nepřátelskou činnost cizích států na svém území. Mladík se přiznal, že měl v úmyslu budovu zničit a že nedbal na to, zda budou ohroženy životy.
