Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Severní Korea vyslala do Ruska dalších 1500 svých vojáků, uvedl dnes šéf jihokorejské zpravodajské služby Čo Te-Jong. O stejném počtu mužů, kteří z KLDR dorazili do Moskvy, hovořila jihokorejská rozvědka už minulý týden. Podobně se dnes vyjádřil i americký ministr obrany Lloyd Austin.
Šéf Pentagonu, který dnes jedná v Římě, uvedl, že existují důkazy o tom, že severokorejské jednotky byly v Rusku. „Co tam přesně dělají? To ještě uvidíme,“ řekl podle listu The Washington Post.
Rusko a Írán brzy podepíší dohodu o strategickém partnerství, řekl ruský prezident Vladimir Putin k dnešní schůzce se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v Kazani.
Írán vystupuje jako spojenec Moskvy v ruské agresi proti Ukrajině. Ruským vojskům mimo jiné dodal drony Šáhed, používané k útokům na Ukrajinu. Rusko na oplátku začalo podle médií Íránu poskytovat moderní systémy protivzdušné obrany a připustilo, že s Teheránem spolupracuje i „v těch nejcitlivějších oblastech“.
„Brzy budeme moci dosažené výsledky upevnit novou velkou mezinárodní smlouvou o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem,“ řekl Putin s tím, že s Pezeškjánem chce dnes jednat také o situaci na Blízkém východě, v Sýrii a v Zakavkazsku.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes na summitu BRICS v ruské Kazani vyzval k deeskalaci bojů na Ukrajině. Indický premiér Nárendra Módí se vyslovil pro diplomatické řešení konfliktu. Obě země přitom ale dosud odmítají odsoudit Rusko za invazi na Ukrajinu, píší agentury.
„Ukrajinská krize se vleče. Musíme dodržovat tyto tři zásady: žádné rozšiřování bojišť, žádná eskalace bojů a žádné provokace z obou stran, aby se situace co nejrychleji uklidnila,“ řekl podle agentury AFP čínský prezident.
„Podporujeme dialog a diplomacii, ne válku,“ uvedl podle agentury AP Módí s tím, že je Indie ochotna sehrát jakoukoliv roli na podporu míru a stability.
