Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
V Uzbekistánu dnes jednal ministr zahraničí Jan Lipavský. Při přednášce v Taštentu mluvil o ruské agresi vůči Ukrajině a jejích důsledcích pro bezpečnost, jak ministr uvedl na sociální síti X. V Uzbekistánu se Lipavský setká s ministrem zahraničí Bachtijorem Saidovem, přijme ho též místopředseda vlády pro ekonomické záležitosti Džamšíd Chodjajev. Český ministr zahraničí navštívil Uzbekistán poprvé od roku 1995.
Na Ukrajinu by své jednotky mohla poslat Jižní Korea. Ta totiž zvažuje, že by do boje poslala speciální delegaci monitorující možné nasazení severokorejských vojáků. Informuje o tom agentura Yonhap. Soul varoval před zapojením Severokorejců do války po boku ruské armády opakovaně a je připravený učinit odvetná opatření.
Jihokorejské bezpečnostní složky už dřív uvedly, že KLDR minulý měsíc do Ruska vyslala 1500 vojáků. Podle šéfa Severoatlantické aliance Marka Rutteho by zapojení Severní Koreje do rusko-ukrajinské války bylo zásadní eskalací konfliktu. Moskva jejich nasazení na Ukrajině popírá.
Reuters: Ruská média chválí Trumpa, Kreml je k němu a Harrisové chladný. Ruští představitelé, kteří mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi, tvrdí, že je v konečném důsledku jedno, zda americké prezidentské volby 5. listopadu vyhraje republikán Donald Trump nebo demokratka Kamala Harrisová. Ruská státní televize ve svém vysílání o amerických prezidentských volbách však silně straní exprezidentovi Trumpovi, píše agentura Reuters.
Ruský První kanál tento měsíc odvysílal záběry, na nichž miliardář Elon Musk a americký moderátor Tucker Carlson kritizují viceprezidentku Harrisovou. Vzápětí stanice zveřejnila sérii videí, které popsala jako přešlapy demokratické kandidátky. Stejná reportáž přitom vykreslila Trumpa a jeho volebního partnera J.D. Vance jako sebevědomé politiky, kteří mají zdravý rozum, pokud například jde o transgenderovou politiku či migraci, ale kteří čelí "zlým silám", což dokládají dva pokusy o atentát na bývalou hlavu státu.
