Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Rusko tvrdí, že na Petrohrad zaútočily drony. Média informovala o výpadcích elektřiny v části města,“ hlásí kanál Nechta (Nexta). „Byly rovněž zveřejněny záběry výbuchů v jedné vesnici v Leningradské oblasti.“
„Ukrajinská rozvědka hlásí likvidaci ruského důstojníka v Luhansku,“ informuje kanál Nechta (Nexta). „V autě, které explodovalo v okupovaném Luhansku, se nacházel Dmitrij Pervucha, náčelník štábu pro obsluhu vojsk a zabezpečení vojenské služby jedné z jednotek ruských ozbrojených sil. Zlikvidovaný Rus byl zpravodajským důstojníkem s hodností majora, uvedla obranná rozvědka.“
Moskva vítá slova německého kancléře Olafa Scholze o tom, že je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o řešení situace na Ukrajině, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého je ruský vůdce otevřen dialogu. Scholz před několika dny ve Spolkovém sněmu vyjádřil ochotu mluvit s Putinem o spravedlivé podobě míru na Ukrajině. Zároveň zdůraznil, že nebude rozhodovat o Ukrajincích za jejich zády. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské agresi.
„Slyšíme slova, která zaznívají z Berlína – Scholzova slova o připravenosti vést dialog. Jsou to důležitá slova, protože donedávna Německo patřilo mezi ostatní země kolektivního Západu, které zcela vylučovaly jakékoliv kontakty s Putinem. Říkali jsme, že to je neperspektivní pozice,“ uvedl Peskov. Scholzovu připravenost k jednání s Putinem označil za něco, co „lze přivítat“. Zároveň dodal, že Moskva nedostala konkrétní návrhy na jednání ze západních zemí.
Ruský prezident je podle svého mluvčího dialogu otevřen. „Putin nejednou řekl a potvrdil, že byl a zůstává otevřen komunikaci, hovoru,“ uvedl mluvčí Kremlu. Dialog o Ukrajině podle něj nebude jednoduchý. „Ale každá válka končí u jednacího stolu, končí mírem,“ poznamenal.
