Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Vůle podporovat Ukrajinu v jejím spravedlivém boji je pořád silná u naprosté většiny evropských zemí,“ řekl v rozhovoru pro Blesk premiér České republiky Petr Fiala (ODS).
„Je to věc, která by neměla být smetena pod stůl protože Ukrajina bojuje i za naši bezpečnost, to ruské ohrožení Evropy je prostě zjevné a musíme hleat všechny cesty, jak Ukrajině pomoci,“ upozornil Fiala.
„Muniční iniciativa běží opravdu výborně, velmi dobře. Dodávky na Ukrajinu jsou pravidelné. Splníme ten cíl, který jsme si dali, 500 000 kusů munice, ale ono toho bude vlastně mnohem víc díky některým dalším aktivitám. O tom nepochybně budu informovat veřejnost, až to bude možné. A ty země, které se do ní zapojily, tak poskytly svoje finanční prostředky. Někde to třeba trvalo déle, ale nakonec vlastně všechno funguje. Pokud jde o pokračování, tak myslím, že s vybranými zeměmi, které budou mít zájem pokračovat dál, tak ten projekt může úspěšně pokračovat a i má, protože ta munice je pořád potřeba,“ říkal Fiala.
Už mu řekly některé země, že chtějí pokračovat? „Ano, ale do podrobností v tuto chvíli nepůjdu. Ono těch projektů, které Evropa různým způsobem dělá, je víc,“ dodal Fiala.
Reklamy na sociálních sítích slibovaly mladým Afričankám letenku zdarma, peníze a dobrodružství ve vzdálené Evropě. Stačilo zvládnout počítačovou hru a test znalosti stovky ruských slov. Až ve stepích Tatarstánu se některé z nich dozvěděly, že místo práce a studia v oborech, jako je gastronomie a catering, je čeká dřina v továrně při montáži tisíců dronů íránské konstrukce, které Rusko posílá do útoků proti Ukrajině, píše agentura AP.
Jde asi o dvě stovky žen ve věku od 18 do 22 let z celé Afriky. AP vyzpovídala půltuctu z nich. Některé si stěžovaly, že byly uvedeny v omyl, a popsaly dlouhé hodiny pod ustavičným dohledem, nedodržené sliby o platech a studiu, i to, že pracují s žíravinami, zanechávajícími na kůži svědící šrámy. Továrna se nachází ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga, vzdálené asi tisíc kilometrů východně od Moskvy.
Satelitní snímky ukazují, že tovární areál Alabuga se rychle rozrostl. Nyní je to hlavní ruský závod na výrobu útočných dronů. Podle plánu jich má od roku 2025 vyrábět 6000 ročně.
Rusko během noci na dnešek zničilo 92 ukrajinských dronů nad sedmi regiony a Azovským mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti. O náletu na Adygejsko se nezmínilo, upozornil list Kommersant.
