Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Někteří čeští europoslanci po dnešním projevu maďarského premiéra Viktora Orbána v Evropském parlamentu (EP) v komentářích pro ČTK opět kritizovali neochotu jeho vlády pomáhat Ukrajině, stejně jako to dnes na plenárním zasedání udělala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Orbán dnes před europoslanci představoval priority předsednictví své země v Radě EU. Podle Kláry Dostálové (ANO) se jednání v EP namísto věcné diskuse o prioritách předsednictví zvrhlo ve frašku.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) připustil, že Orbán v projevu „měl pravdu“ stran migrace a ztráty evropské konkurenceschopnosti. „Migrační politika je skutečně jedno velké selhání. A on na to upozorňuje deset let,“ řekl dnes Vondra ČTK. „Ale on se ve své úvodní řeči vůbec nezmínil o Ukrajině a Rusku,“ dodal. Většina europoslanců tak podle Vondry Orbánovi právem vyčítala jeho rétoriku i některé kroky předsednictví, které nebyly konzultované a nahlodaly evropskou solidaritu ve vztahu k Ukrajině. „Bylo pro mě zklamáním, že ani v závěrečném slovu poté, co čelil tři hodiny po právu velmi značné kritice, na to nereagoval,“ uvedl Vondra, podle něhož taková „horká politická debata“ jako dnes v EP už dlouho nebyla.
Kvůli zrušení návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena v Německu se neuskuteční ani schůzka kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein.
Kancléř Scholz už v úterý vyjádřil politování nad zrušením návštěvy, zároveň ale řekl, že plně chápe, že se Biden rozhodl vzhledem k situaci na Floridě zůstat doma. Podle kancléře by ramsteinská schůzka byla bývala „velmi důležitá“, ale podle něj se uskuteční, jen bude o něco později.
Podle mluvčího německé vlády se vzhledem ke zrušení návštěvy amerického prezidenta v Německu ruší kromě ramsteinské schůzky také na sobotu plánované jednání, kterého se měli zúčastnit Biden, Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
Ukrajinské drony v noci zasáhly muniční sklad v Brjanské oblasti na západě Ruska, ve kterém byly řízené letecké bomby a také munice dodaná ze Severní Koreje, uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské úřady připustily „mimořádnou situaci spjatou s detonacemi výbušných předmětů“ u města Karačev v Brjanské oblasti. Na tu podle gubernátora během noci útočilo 24 ukrajinských dronů.
