Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruský vzdušný úder na Charkov na severovýchodní Ukrajině zranil nejméně 11 lidí. Uvedl to dnes starosta města Ihor Terechov.
Podle starosty byl při několika úderech zasažen podnik civilní výroby, na místě vypukl rozsáhlý požár. Dva lidé jsou uvězněni pod sutinami, záchranáři se jim snaží pomoci.
Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že jednomu ze zraněných je 16 let, další tři lidé jsou ve vážném stavu.
Severní Korea pravděpodobně vyšle příslušníky svých pravidelných ozbrojených sil na Ukrajinu, aby podpořila válečné tažení Ruska. Informovala o tom dnes agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejského ministra obrany. Podle něj jde o nejnovější známku prohlubující se vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou.
„Vzhledem k tomu, že Rusko a Severní Korea podepsaly vzájemnou smlouvu podobnou vojenskému spojenectví, je možnost takového nasazení velmi pravděpodobná,“ řekl ministr obrany Kim Jong-hjon.
Dodal, že nedávná zpráva o úmrtí severokorejských vojáků na Ruskem okupovaném území Ukrajiny poblíž Doněcku je nejspíše pravdivá. Minulý týden ukrajinská média s odvoláním na zdroje ze zpravodajské komunity uvedla, že při ukrajinském raketovém úderu ze 3. října zemřelo šest důstojníků z KLDR a tři další byli zraněni.
Ruské síly dosáhly významného frontového města Toreck. „Situace je nestabilní, boje probíhají doslova u každého vstupu (do města),“ řekla mluvčí luhanského uskupení vojsk Anastasija Bobovniková. „Rusové dosáhli východního okraje města,“ dodala s tím, že situace je „nestabilní“.
Ruské ministerstvo obrany věc bezprostředně nekomentovalo. V pondělí sdělilo, že jeho síly způsobily škody na živé síle a technice u několika obcí v oblasti, včetně okolí Torecka.
Ruští vojenští blogeři, včetně skupiny vojenských analytiků spojených s významným telegramovým kanálem Rybar, uvedli, že ruské jednotky postupují směrem do centra města.
