Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo dobytí další obce na východě Ukrajiny, Hrodivky ležící asi deset kilometrů od Pokrovska. Ministr obrany Andrej Belousov poblahopřál jednotkám, které se na dobytí obce podílely, uvedlo ministerstvo na sociální síti Telegram.
Soud v Moskvě dnes poslal na šest let a deset měsíců do vězení 72letého amerického občana Stephena Jamese Hubbarda za to, že bojoval jako žoldnéř na straně Ukrajiny. Prokuratura požadovala sedmiletý trest odnětí svobody.
Hubbard, rodák z Michiganu, podle ruských vyšetřovatelů dostával měsíčně 1000 dolarů (přes 23 000 korun) za to, že sloužil v jednotce ukrajinské teritoriální obrany v Izjumu. V tomto městě v Charkovské oblasti od roku 2014 žil. Prokurátor před časem podle agentury RIA Novosti řekl, že Hubbarda začátkem dubna 2022, jen několik týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu, zajali ruští vojáci. Podle ruských státních médií se přiznal. Nicméně agentura Reuters píše, že jeho sestra a další člen rodiny Hubbardovo přiznání zpochybnili. Zastával podle nich názory stranící Rusku a vzhledem k jeho věku považují za nepravděpodobné, že by vyrazil do boje. Jeho sestra o něm mluví jako o člověku, který byl spíše pacifista. Nikdy nevlastnil zbraň. V zahraničí pracoval desítky let jako učitel angličtiny.
Obyvatelé města Feodosija na pobřeží Ruskem anektovaného poloostrova Krym podle kanálu Baza uvedli, že kolem půl páté ráno místního času (03:30 SELČ) se z areálu ozvaly hlasité výbuchy a krátce poté v něm začalo hořet. Vzňaly se cisterny s palivem, píše Baza. Úřady zavřely několik ulic ve Feodosiji a zastavily provoz na železniční trati mezi tímto městem a Vladyslavivkou ležící severně.
Později Baza uvedla, že podle předběžných informací do areálu dopadly dvě rakety. Poškodily pět zásobníků s palivem, dva jsou zničené úplně a tři hoří.
