Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Předsedové regionálních vlád ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Braniborsko a šéf durynské organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU) se ve společném článku pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyslovili pro větší diplomatické úsilí Německa o ukončení ruské války proti Ukrajině a pro jednání s Moskvou. Zemští premiéři Michael Kretschmer (CDU) a sociální demokrat (SPD) Dietmar Woidke a Mario Voigt, který o úřad zemského premiéra usiluje v Durynsku, budou po zářijových zemských volbách při vytváření nových vlád odkázáni na podporu levicové strany BSW Sahry Wagenknechtové. Ta přitom patří k hlasitým zastánkyním jednání s Ruskem o míru, což dnes zopakovala i na velké protiválečné demonstraci v Berlíně.
Legie, která měla být tvořena Ukrajinci žijícími v Polsku, nevznikne, nenašlo se dost zájemců, kteří by do ní chtěli vstoupit. Ve středu to podle serveru Business Insider připustil polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
To, že ukrajinští dobrovolníci žijící v Polsku budou moci vstoupit do zvláštně utvořené formace, oznámili v červenci polský premiér Donald Tusk a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Počet Ukrajinců, kteří mají zájem o vstup do ukrajinské legie, je příliš malý,“ řekl Kosiniak-Kamysz. Projekt se proto podle něj „zastavil“.
Na Ukrajinu dorazil další raketový systém protivzdušné obrany Patriot, s jehož předáním souhlasilo Rumunsko. Příslušné rozhodnutí rumunské úřady definitivně schválily minulý měsíc, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření mluvčího rumunského ministerstva obrany. Již o den dříve Bukurešti poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Děkuji každé zemi, která nám pomáhá s protivzdušnou obranou. Zvláštní poděkování patří Rumunsku za systémy Patriot. Společně můžeme dosáhnout ještě větší efektivity a můžeme skoncovat s ruským terorem tím, že společně sestřelíme drony Šáhed a rakety,“ napsal Zelenskyj na sociální síti poté, co ruské drony opět zaútočily na civilní infrastrukturu Oděské oblasti, především na dunajský přístav Izmajil u hranic s Rumunskem, přes který Ukrajina vyváží obilí.
