Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Rusko za poslední týden shodilo na Ukrajinu bezmála 900 leteckých bomb, vyslalo na ni přes 300 útočných dronů a více než 40 střel, uvedl na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dnes ráno ruské invazní síly v rozmezí dvou hodin svrhly na město Záporoží 13 naváděných leteckých bomb, oznámil šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov podle agentury Reuters. Úřady v souvislosti s útokem informují o 16 zraněných.
Úder poškodil v Záporoží železnici, infrastrukturu, obytné i komerční budovy, vyplývá z vyjádření ukrajinských představitelů. Podle Fedorova bomby dopadaly na regionální metropoli nacházející se na jihovýchodě Ukrajiny mezi pátou a sedmou hodinou ráno místního času (čtvrtou a šestou SELČ). Mezi zraněnými jsou i děti ve věku osmi a sedmnácti let, uvedl činitel.
Vojenský soud v Moskvě má vynést rozsudek nad ukrajinským občanem, obviněným z loňského pokusu o atentát na prokremelského spisovatele a propagandistu Zachara Prilepina.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Interfax informovalo o dobytí další ukrajinské vsi, konkrétně obce Makijivka v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o den dříve řekl, že ruské invazní síly se zřejmě připravují na útočné operace v Záporožské oblasti, kde shromažďují personál. Záporožskou oblast protíná frontová linie. Ruské útočné operace a také pomalý, byť setrvalý postup invazních sil, jsou v poslední době hlášeny hlavně na východě Ukrajiny - ve směru na města Pokrovsk, Vuhledar nebo Toreck v Doněcké oblasti. Ukrajinští vojáci tam čelí lépe vybavené ruské přesile a jsou nuceni se postupně stahovat, píše The Kyiv Independent.
Voloyšyn podle něj v sobotu v ukrajinské televizi s odkazem na informace vojenské rozvědky uvedl, že Rusko by se mohlo chystat na nový manévr v Záporožské oblasti, konkrétně poblíž Rusy okupované vesnice Pryjutne, která leží u hranice s Doněckou oblastí a zhruba 40 kilometrů západně od Vuhledaru, který se Rusové pokoušejí dobýt. Na plnohodnotnou ofenzívu je podle Vološyna zapotřebí více vojáků, než tam nyní na ruské straně je. Armádní mluvčí naznačil, že potenciální ruská operace by mohla být pokusem Moskvy o zlepšení taktických pozic v regionu, přičemž "zatím se nemluví o ofenzívě", píše server.
