Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Rumunský vzdušný prostor pravděpodobně narušil na méně než tři minuty ruský dron při nočním útoku na sousední Ukrajinu, uvedlo ráno rumunské ministerstvo obrany. Čtyři rumunské nálet sledovaly ze vzduchu, rumunší vojáci pátrali po případných troskách dronu, dodalo ministerstvo podle agentury Reuters.
Není to první incident tohoto druhu. Rumunské ministerstvo obrany také 8. září uvedlo, že hledá možné trosky dronu, který v noci narušil rumunský vzdušný prostor při ruském útoku na Ukrajinu. Stejnou noc ruský dron narušil také vzdušný prostor Lotyšska, kde se zřítil, informovalo lotyšské ministerstvo obrany.
Tři lidé přišli o život a nejméně 11 bylo zraněno při ranním ruském dronovém útoku na přístav Izmajil v Oděské oblasti, oznámil šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper na sociálních sítích. Útok podle něj ve městě způsobil také několik požárů, se kterými se už hasiči dokázali vypořádat. Ukrajinské letectvo hlásí, že protivzdušná obrana sestřelila 24 z 32 útočných dronů, které Rusko vypustilo během noci proti ukrajinským městům; jeden dron zaletěl podle letectva do Rumunska. Izmajil leží u hranic s touto členskou zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Rusové podle letectva také zaútočili raketou Iskander a dvěma leteckými raketami Ch-22.
Bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že se dnes dopoledne v New Yorku setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který je ve Spojených státech. Informovaly o tom světové agentury. Ukrajinský lídr ve čtvrtek jednal se svým americkým protějškem Joem Bidenem i viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou. Jeho setkání s Trumpem bylo předmětem spekulací.
„Jak víte, prezident Zelenskyj mne požádal o setkání,“ řekl Trump novinářům v New Yorku a dodal, že se s ukrajinským prezidentem sejde v 9:45 newyorského času (15:45 SELČ) v mrakodrapu Trump Tower. Agentura Reuters přitom s odvoláním na své zdroje ve středu psala, že očekávaná schůzka Zelenského s Trumpem se zřejmě neuskuteční. Trump v ten den ukrajinského prezidenta ostře kritizoval.
