Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko je třeba k míru donutit, dnes Kreml označil za osudnou chybu, která bude mít pro Kyjev následky. Rusko mír chce, ale je nemožné mu ho vnutit, prohlásil podle agentury Reuters kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň řekl, že dynamika na bojišti v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny je pro ruské síly pozitivní.
Zelenskyj v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku řekl, že válku proti Ukrajině nelze urovnat jen rozhovory. „Rusko může být k míru jedině donuceno a to je přesně to, co je potřeba, donutit Rusko k míru,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Peskov reagoval prohlášením, že Rusko nelze k míru na Ukrajině přinutit. „Postoj spočívající ve snaze přinutit Rusko k míru je naprosto fatální chybou. Není možné Rusko k míru donutit,“ cituje vyjádření Peskova na dnešním tiskovém brífinku agentura AFP. Zároveň připomíná, že jednání mezi Moskvou a Kyjevem neprobíhají od jara 2022 a obě strany konfliktu, který se naplno rozhořel vpádem ruských sil na Ukrajinu 24. února 2022, pevně trvají na svých protichůdných postojích.
Ukrajina v noci na dnešek zlikvidovala 28 z celkem 32 bezpilotních letounů vyslaných z Ruska, tvrdí její letectvo. Zničila podle něj také čtyři z osmi raket. Podle aktualizovaných statistik ukrajinského generálního štábu Rusko za této války přišlo už o 15.879 bezpilotních strojů.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko vypálilo čtyři střely na jihoukrajinskou Oděskou oblast. Šéf oblastní správy Oleh Kiper na platformě Telegram uvedl, že jedna střela dopadla do otevřeného prostoru a způsobila požár, který byl mezitím uhašen. Trosky rovněž poškodily dva nákladní vozy, ale nikdo nebyl zraněn.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
