Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dvě desítky zničených ukrajinských dronů nad šesti ruskými oblastmi.
„Osm jich bylo sestřeleno nad územím Brjanské oblasti, čtyři nad územím Belgorodské oblasti, tři nad územím Kurské oblasti, po dvou nad územím Smolenské a Orelské oblasti a jeden nad územím Kalužské oblasti,“ oznámil úřad na telegramu.
Ruské síly přitom podle analytiků pokračují v postupu na východě Ukrajiny, zatímco ruské protiútoky v Kurské oblasti, kam pronikla ukrajinská vojska, dosáhly během uplynulého dne jen nevelkých úspěchů. „Ukrajinské drony také zapálily tři cisterny s pohonnými hmotami v okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny,“ uvedla agentura TASS s odvoláním na okupační správu. Požár hasiči podle nich uhasili pomocí protipožárního vlaku, nálet se obešel bez zraněných.
Podobná tvrzení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.
Podle generálního štábu Ukrajinské armády včera tamní letectvo a další složky zničily množství nepřátelské techniky i lidských sil na Ukrajině. „Během uplynulého dne letectvo, raketová vojska a dělostřelectvo obranných sil zasáhly pontonový přívoz okupantů, velitelské stanoviště, jeden systém protivzdušné obrany, osm děl na palebných postaveních, 11 míst soustředění personálu, zbraní a vojenské techniky a dva další důležité objekty ruských útočníků,“ oznámil štáb v denní svodce.
Peking podle čínského ministra obrany Tung Ťüna plánuje posílit vazby na své sousedy, zvláště na rozvíjející se země. Ve zjevné narážce na Washington Tung prohlásil, že velké země „by měly přestat šikanovat malé a slabé“ a „měly by se zasadit o globální bezpečnost“. „Měli bychom se zbavit arogance a předsudků, nikdy nezasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí, nikdy nenarušit práva a zájmy jiných zemí,“ řekl podle Reuters během obsáhlého projevu.
Čína a USA se v současnosti snaží o intenzivnější vojenskou komunikaci, ačkoli mají řadu sporů, například okolo armádních aktivit Pekingu v Jihočínském moři, jeho hrozeb směrem k Tchaj-wanu či jeho nejednoznačného přístupu právě k ruské agresi na Ukrajině.
