Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na sociálních sítích ocenil pomoc Litvy v obranné válce proti Rusku. Nejjižnější pobaltská země se nyní rozhodla pro další podpůrný finanční balíček pro Ukrajinu, který pomůže i s výrobou domácích ukrajinských dronů „Litva poskytne 10 milionů eur na financování našich prostředků dlouhého doletu, včetně raketového dronu Palanytsia. Jedná se o obrovskou podporu, která pomůže Ukrajině bránit se ještě účinněji,“ oznámil Umerov.
Kreml ve středu prohlásil, že pokud by Spojené státy dovolily Ukrajině zasáhnout hluboko v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS, což je rozhodnutí, které již bylo podle Moskvy přijato, Rusko by na to reagovalo „odpovídajícím způsobem“. Informovala o tom agentura Reuters.
Americký prezident Joe Biden v úterý na otázku, zda zruší omezení pro používání raket ATACM Kyjevem, odpověděl, že jeho administrativa „na tom nyní pracuje“. Z toho zřejmě ruské vedení vyvozuje závěr, že o povolení již bylo rozhodnuto. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dříve řekl, že americká vláda se již jen rozmýšlí, jak informaci podat médiím.
Zároveň to označil za potvrzení důvodů, které Kreml údajně měl v roce 2022 pro rozpoutání dobyvačné války. „Každé z těchto rozhodnutí, přijímaných kolektivně Západem a následně připisovaných Ukrajině, je dalším potvrzením oprávněnosti, nezbytnosti a nevyhnutelnosti speciální vojenské operace,“ řekl Peskov.
Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi popřel, že by země dodala Rusku balistické rakety. „Teherán v žádném případě nedodal balistické rakety do Ruska,“ řekl ve svém projevu. Zároveň si „šťouchl“ do západních lídrů, které označil za „závisláky na sankcích“. „Měli by si položit otázku, jak je možné, že Írán může vyrábět a prodávat vyspělé zbraně,“ řekl na jejich adresu. Zároveň však zdůraznil, že jde rozhodně jen o drony a munici.
