Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruská armáda ostřelovala osadu Kozácké v katastru obce Nová Kachovka v Chersonské oblasti a zranila jednu ženu. Podle agentury Ukrinform o tom informovala Chersonská oblastní vojenská správa.
„V odpoledních hodinách zahájily okupační síly palbu na Kozatske z obce Nová Kachovka,“ uvádí se v prohlášení.Dle zjištění agentury byla při nepřátelském ostřelování zraněna 59letá civilistka. Utrpěla zranění způsobené výbušninou a poranění nohy. Zraněná byla převezena do nemocnice k lékařskému ošetření.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Frankfurtu nad Mohanem sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem. Spolu řešili Zelenského mírový plán i přípravy na druhý mírový summit. „Jsem vděčný za všestrannou podporu, zejména za vojenskou pomoc poskytnutou Ukrajině od začátku ruské invaze v plném rozsahu. Tato podpora je velmi důležitá - je základem našeho úspěšného boje za nezávislost Ukrajiny. Jsem vděčný za vedení při posilování našeho systému protivzdušné obrany, který zachraňuje ukrajinské životy,“ uvedl po jednání Zelenskyj. „Německo je a zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba,“ doplnil Scholz.
Na bývalého ruského okupačního správce ukrajinského města Enerhodar, který je nyní zaměstnancem Záporožské jaderné elektrárny, byl spáchán atentát. Andrij Ševčik utrpěl těžká zranění, uvedl dnes šéf ruského státního koncernu Rosatom Alexej Lichačov.
„Jen před pár dny došlo k pokusu o útok na život bývalého starosty Enerhodaru, našeho kolegy, nyní zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny Ševčika. Byl vážně zraněn,“ řekl Lichačov podle agentury TASS po schůzce s šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim v Kaliningradu na západě Ruska.
