Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad ruským územím a anektovaným Krymským poloostrovem 18 dronů z Ukrajiny, uvedlo v krátkém hlášení ruské ministerstvo obrany. Exploze se v noci ozvaly u krymského města Džankoj, píše ruskojazyčný server BBC, podle kterého s příchodem noci vyslalo řadu dronů i Rusko. Jejich celkový počet ani rozsah způsobených škod na Ukrajině zatím není k dispozici. V severoukrajinském městě Sumy po vzdušném útoku hoří.
Jednou ze zvažovaných verzí včerejšího pádu ukrajinského letadla F-16 je i sestřelení vlastní protivzdušnou obranou, uvedla ukrajinská redakce rozhlasové stanice Hlas Ameriky s odvoláním na anonymní zdroj z ukrajinského letectva. K dalším hypotézám patří technická závada či chyba pilota.
Stíhačku sestřelila raketa Patriot vinou nedostatečné koordinace mezi jednotkami, napsala na sociální síti ukrajinská poslankyně Marjana Bezuhlá. Poslankyně je známá ustavičnou kritikou ukrajinské generality, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Dobré ráno, dopravní policie v Kurské oblasti na západě Ruska, kam vpadly na počátku srpna ukrajinské jednotky, přestala s automatickým udělováním pokut řidičům za překročení povolené rychlosti a pokuty uložené ve správním řízení na počátku ukrajinské invaze zrušila. Oznámila to mluvčí ruského ministerstva vnitra Irina Volková. Podle ní policie postupovala na základě ustanovení zákona o počínání v „krajní nouzi“. Stalo se tak poté, co si ruští prováleční blogeři a dobrovolníci pomáhající při evakuaci lidí z Kurské oblasti stěžovali, že ukrajinské drony útočí na auta, která rychlostní omezení dodržují – a pokud řidič ve snaze uniknout útočícímu dronu šlápne na plyn, dostane pokutu, napsal server Mediazona.
