Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Západ si zahrává s ohněm, když uvažuje o tom, že by Ukrajině povolil použít zbraně, které od něj získala, k útokům v hloubi ruského území. Dnes to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Spojené státy podle agentury Reuters varoval, že třetí světová válka by se neomezila na Evropu.
Lavrov, který stojí v čele ruské diplomacie přes 20 let, řekl, že Západ se snaží válku na Ukrajině eskalovat. Podle něho si „říká o problémy“, když uvažuje o žádosti Kyjeva ohledně zmírnění pravidel pro používání zbraní dodávaných od jeho spojenců.
Na žádost Kyjeva se ve středu sejde Rada NATO-Ukrajina. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov se k jednání na úrovni velvyslanců připojí přes videospojení. Podle agentury Reuters to dnes oznámila mluvčí generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Farah Dakhlallahová.
„Zasedání se bude konat na úrovni velvyslanců. Očekává se, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov bude spojence prostřednictvím videolinky informovat o situaci na bojišti a prioritních potřebách (ukrajinských jednotek),“ uvedla Dakhlallahová. Zasedání je podle ní reakcí na nedávnou vlnu mohutných ruských útoků proti ukrajinským civilistům a infrastruktuře.
Kyjev má plán na ukončení války s Ruskem, chce ho představit současnému americkému prezidentovi i jeho dvěma možným nástupcům po listopadových volbách. Na tiskové konferenci to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hovořil i o současné ukrajinské operaci v Kurské oblasti.
Podle Zelenského je ofenziva ukrajinské armády v Kurské oblasti jeden z bodů mírového plánu. Jeho hlavním cílem je donutit Rusko k ukončení války. Válka s Ruskem skončí dialogem, ale Ukrajina musí zaujmout silnou pozici, řekl dnes Zelenskyj na fóru nazvaném Ukrajina 2024. Nezávislost.
Zelenskyj už v roce 2022 představil desetibodový mírový plán. V polovině letošního června se pak ve Švýcarsku konal první mírový summit, kterého se zúčastnily desítky zahraničních představitelů, chybělo na něm však Rusko.
