Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Papež František dnes vyslovil obavy, že by na Ukrajině mohla být po schválení zákona namířeného proti ruské pravoslavné církvi omezena svoboda vyznání. Hlava katolické církve to podle médií řekla při dnešním poledním kázání. Papež úřady vyzval, aby nezakazovaly činnost žádných křesťanských církví. Na církve se nešahá, uvedl v pasáži kázání věnované Ukrajině.
Ukrajinský parlament tento týden schválil zákon, který zakazuje působení ruské pravoslavné církve a umožňuje zakázat činnost dalších náboženských organizací napojených na moskevský patriarchát. Zákon pak v sobotu podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého norma posílí nezávislost Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s indickými novináři uvedl, že v současnosti se vyjednává o druhém summitu o dosažení míru na Ukrajině se Saúdskou Arábií, Katarem, Tureckem a Švýcarskem. Zelenskyj podle doufá, že se mu podaří najít hostitele mezi zeměmi takzvaného globálního jihu, a řekl, že by podpořil návrh uspořádat druhý summit v Indii. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
„Ale chci být upřímný, a platí to nejen pro Indii, ale pro každý stát, který by se kladně vyjádřil k pořádání druhého summitu. My nebudeme moci uspořádat mírový summit v zemi, která se dosud nepřipojila k prohlášení mírového summitu,“ uvedl Zelenskyj v rozhovoru, který sdílel na sociálních sítích.
Pět civilistů přišlo o život a dalších 13 utrpělo zranění, když ukrajinská armáda ostřelovala vesnici Rakitnoje v ruské Belgorodské oblasti. Dnes to na síti Telegram napsal Vjačeslav Gladkov, který je gubernátorem tohoto regionu u hranic s Ukrajinou. Další člověk podle Gladkova zahynul při útoku dronu v obci Solovjovka.
Mezi zraněnými z vesnice Rakitnoje jsou tři děti nebo mladiství. Zraněno bylo podle Gladkova 13 lidí, v těžkém stavu je šest z nich. Na jednotce intenzivní péče leží v kritickém stavu 16letá dívka.
