Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Na Tamaňské poloostrově, který se nachází na jihozápadě evropské části Ruska v západním předhůří Kavkazu, byl spatřen kouř. V Sevastopolu zní poplach a doprava přes Kerčský most je zastavena, informuje na síti X televize Nexta.
Jeden z 26 aktérů nedávné výměny vězňů mezi Ruskem a Západem Pavel Rubcov jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na letní školu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). V Praze se stýkal s představiteli ruské opozice, o kterých jako ruský agent předával informace velícím důstojníkům, zjistil Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Na webu iROZHLAS.cz dnes uvedl, že Rubcov se dokonce podílel na výběru studentů, kteří se mohli letní školy v Praze zúčastnit. ČTK zjišťuje vyjádření vedení fakulty.
Španělsko-ruský novinář Rubcov alias Pablo González byl mezi desítkou prominentních vězňů, které si Kreml vybral výměnou za 16 vlastních vězňů. Předtím strávil dva a půl roku ve vazbě poté, co ho polské úřady v únoru 2022 zadržely čtyři dny po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. „Muž byl identifikován jako agent hlavního zpravodajského ředitelství ruského generálního štábu. S využitím svého novinářského statusu vedl aktivity pro Rusko. Díky tomu se mohl volně pohybovat po celé Evropě a po světě, včetně zón zasažených ozbrojenými konflikty a oblastí politického napětí,“ oznámila tehdy polská vláda.
V červenci působilo v zemích Evropské unie zhruba 45.000 firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. Z toho 12.400 jich bylo zaregistrováno v České republice, což je nejvíce ze všech zemí sedmadvacítky. Následuje Bulharsko s 9500, Německo s 4200, Lotyšsko s 3300 a Itálie s 2500 takovými podniky. S odkazem na údaje ratingové agentury Moody's to napsal server polského deníku Rzeczpospolita.
Moody's upozorňuje, že banky a finanční instituce v těchto zemích musejí věnovat zvláštní pozornost transakcím, které tyto firmy provádějí, a hlásit je příslušným orgánům. Podle rozhodnutí Evropské komise (EK) musejí úvěrové a finanční instituce v EU od letošního července splňovat nové požadavky na hlášení finančních transakcí ruských občanů.
