Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ukrajině i Rusku chybí vojenské prostředky k tomu, aby proti sobě mohly podniknout zásadní ofenzivu, a konflikt mezi nimi tak míří do patové situace. K tomuto závěru podle agentury Bloomberg došla rozvědka amerického ministerstva obrany (DIA). Zpráva DIA se týká tříměsíčního období do konce června.
Ukrajina podle ní stále nemá tolik munice, aby se vyrovnala Rusku, které dokáže za den vypálit 10.000 dělostřeleckých nábojů. Ukrajinské síly stačí na defenzivní operace, ale v dalších nejméně šesti měsících nebudou schopny zahájit rozsáhlou protiofenzivu. Rusko zase zvolilo strategii s cílem napadenou zemi vyčerpávat a dokáže udržovat nárazníkovou zónu, kterou jeho armáda obsadila. Nemá však dost sil na to, aby „z jeho strany hrozil hlubší postup na území ovládaná Ukrajinci, například na Charkov,“ uvedla obranná zpravodajská agentura.
Na vojenské letiště Marinovka v ruské Volgogradské oblasti zaútočily bezpilotní letouny, vznikl tam požár. Volgogradské letiště je kvůli hrozbě útoku bezpilotních letounů uzavřeno.
Humanitární zásilku zahrnující starší sanitku z vozového parku zdravotnické záchranné služby a zdravotnický materiál poslalo o víkendu do ukrajinského města Dubno olomoucké hejtmanství. O transport se postarali strážníci z Uničova na Olomoucku a dobrovolní hasiči z nedalekého Šumvaldu. ČTK to sdělil hejtmanův náměstek Dalibor Horák (ODS).
„Humanitární pomoc Olomouckého kraje je důkazem solidarity a odhodlání pomoci lidem v nouzi na Ukrajině. Pomáháme od začátku války, a to nejen posláním sanitek, ale také nemocničních lůžek. Těch jsme například do Rovenské oblasti poslali už přes dvě stovky, a to z nemocnic v Prostějově, v Přerově, ve Šternberku a v Šumperku,“ uvedl Horák. V neděli vypravená zásilka obsahovala kromě sanitky i zdravotnický materiál. Stranou podle Horáka nezůstali regionální producenti potravin. Společnost Adriana z Litovle přispěla těstovinami a Hanácká kyselka z Dolních Moštěnic poskytla minerální vodu.
