Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Vojenské junty Mali, Burkiny Faso a Nigeru v otevřeném dopise vyzvaly Radu bezpečnosti OSN, aby přijala opatření proti Ukrajině, která podle nich podporuje povstalecké skupiny v západoafrické oblasti Sahelu. S odkazem na malijské ministerstvo zahraničí o tom dnes informují agentury AFP a AP.
Mali začátkem srpna přerušilo diplomatické styky s Ukrajinou kvůli výrokům mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky Andrije Jusova o bojích na severu Mali, při nichž koncem července tuarežští povstalci zabili desítky malijských vojáků a žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny. Jusov tehdy v reakci na útok povstalců sdělil, že rebelové dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení akce. O několik dní později diplomatické vztahy s Ukrajinou v solidaritě s Mali přerušila také vojenská junta v sousedním Nigeru.
Mali a Niger si výroky mluvčího ukrajinské služby vyložily jako přiznání přímého zapojení Ukrajiny do konfliktu a obvinily ji z podpory mezinárodního terorismu.
Ruská protiletecká obrana v noci na dnešek zničila desítku dronů, které směřovaly k Moskvě. Na platformě Telegram to uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin, který to označil za jeden z dosud největších dronových útoků na jím spravované město.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o odražení 11 bezpilotních letounů mířících na hlavní město. Kyjev se k Rusy hlášenému útoku na Moskvu nevyjádřil. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla protiletadlový systém S-300 v Rostovské oblasti. Ukrajinské letectvo později oznámilo, že ukrajinská obrana v noci zničila 51 ze 72 ruských dronů a střel, 16 bezpilotních letounů zřejmě spadlo vlivem radioelektronického boje.
"Toto byl jeden z největších útoků na Moskvu s použitím dronů," napsal Sobjanin na síti Telegram krátce před 04:00 SELČ, kde informoval o sestřelení deseti dronů. Podle něj některé bezpilotní stroje protiletecká obrana zničila u města Podolsk. To leží jižně od Moskvy asi 38 kilometrů od Kremlu, napsala agentura Reuters. Sobjanin také uvedl, že podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn ani nejsou hlášeny žádné škody.
Ruské úřady odložily místní volby v sedmi obcích v Kurské oblasti, do které vpadla ukrajinská armáda. Dnes o tom informovala agentura AFP. Ukrajinským silám se podle dostupných informací daří v ruské Kurské oblasti postupovat, naopak na východě Ukrajiny pod náporem ruských vojáků ustupují. Ruské ministerstvo obrany dnes podle Reuters oznámilo, že převzalo kontrolu nad obcí Želanne v Pokrovském okrese v Doněcké oblasti.
Ruské volební orgány sdělily, že místní volby se budou konat, jakmile bude možné zajistit bezpečnost hlasujících. Naopak volby gubernátora Kurské oblasti se uskuteční v původním termínu od 28. srpna do 5. září.
