Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Aktivisté ze skupiny Kaputin, kteří čelí obvinění kvůli namalování ukrajinské vlajky v pražském komplexu ruských domů, si podali stížnosti proti zahájení stíhání. Právník aktivistů Karel Jelínek dnes sdělil, že státní zástupce stížnost zamítl.
Obvinění argumentovali tím, že posuzovat politický proces optikou vandalismu a sprejerství je přepjatým formalismem. Míní, že společenská škodlivost jejich činu byla nulová - a že policie chce stíháním legalizovat své nepřiměřené chování vůči účastníkům protestu.
Sedm obviněných namalovalo modrožlutou vlajku na chodníku v oploceném areálu v bubenečské Schwaigerově ulici letos v únoru. Za poškození cizí věci jim hrozí až tři roky vězení. Podle policie totiž způsobili škodu za zhruba 50 000 korun, pomalovaná oblast je památkovou zónou.
Aktivisté zkritizovali také samotný policejní zákrok s tím, že policisté je z místa eskortovali "se zapnutými majáky nepřiměřenou rychlostí jako nebezpečné zločince".
Jedním z hlavních důvodů akce byla prý snaha upozornit na "nedotaženou" legislativní iniciativu směřující k vyvlastnění značného množství nemovitostí, které v Česku vlastní či spravuje Rusko.
V Kurské oblasti, kam vpadla ukrajinská vojska, se stále bojuje a ukrajinské jednotky dále postoupily. To má nejen dopad na dění na frontě a na obraz „silného“ Ruska. Vedlo to také k dalším změnám v ruské mocenské struktuře, kde své pozice dále ztrácí armáda. Dohledem nad „protiteroristickou“ operací v Kurské oblasti Vladimir Putin pověřil svého poradce a někdejšího bodyguarda Alexeje Ďumina.
Podle ruského webu Važnyje istorii to ukazuje, že Putin nevěří ruskému generálnímu štábu ani ruskému ministerstvu obrany, které by jinak měly mít na starosti vedení tamních bojů.
Ukrajinská armáda dnes brzy ráno také uvedla, že metropole Kyjev v noci čelil už pátému ruskému raketovému útoku. Podle předběžných údajů se ukrajinským systémům protivzdušné obrany opět podařilo údery odrazit, a ty tak nezpůsobily žádné škody ani zranění, uvedla kyjevská vojenská správa na telegramu.
Noční raketový úder na hlavní město následoval po útoku pomocí dronů z pondělního večera. Jejich přesný rozsah nebyl bezprostředně znám, ale ranní útoky pravděpodobně zahrnovaly řízené střely, dodala armáda.
