Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace dnes oznámilo, že Kurskou oblast už opustilo 122 000 lidí. Ruské ministerstvo obrany pak státní tiskové agentury TASS sdělilo, že ukrajinské síly v oblasti za den přišly o 350 vojáků a 25 obrněných vozidel včetně čtyř tanků.
Ukrajinský parlament přijal zákon, jenž zakazuje působení ruské pravoslavné církve a umožňuje zakázat činnost dalších církví napojených na Moskvu.
Zákon, pro který se vyslovilo 265 poslanců, na ukrajinském území výslovně zakazuje činnost ruské pravoslavné církve, která otevřeně podporuje kroky Kremlu a jejíž patriarcha Kirill opakovaně ospravedlňuje válku proti Ukrajině. Kvůli tomu je Kirill na sankčním seznamu na Ukrajině, v Británii či Česku.
Další část zákona, podle níž mohou soudy na základě žádosti úřadů zakázat působení i dalším církvím, je podle ukrajinských médií namířena především proti Ukrajinské pravoslavné církvi. Ta měla před vpádem ruských vojsk do země v oficiálním názvu i dovětek "moskevského patriarchátu", po invazi se však oficiálně s Moskvou rozešla. Ukrajinské úřady ji však nadále podezírají ze spolupráce s Ruskem.
BBC ale poznamenává, že Ukrajinská pravoslavná církev je složena z několika tisíc samostatných právních subjektů, které bude zřejmě nutné zakázat jednotlivě. Navíc je třeba počítat s tím, že soudní spory mohou trvat měsíce, takže skutečný zákaz jakýchkoliv struktur Ukrajinské pravoslavné církve může přijít třeba až rok po podpisu zákona prezidentem.
Ruské ministerstvo obrany ohlásilo dobytí obce Ňju-Jork na východě Ukrajiny. Podle ukrajinské armády se o místo v Doněcké oblasti stále bojuje.
Americký Institut pro studium války (ISW) už v pondělí s odkazem na ruské válečné blogery napsal, že ruské síly nad Ňju-Jorkem fakticky převzaly kontrolu. Podobně se vyjádřili i analytici z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě.
