Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Britská podpora Ukrajiny zůstává neochvějná, uvedl dnes mluvčí britského ministerského předsedy Keira Starmera v reakci na víkendová slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že podpora ze strany Londýna oslabuje. Informuje o tom agentura Reuters.
Zelenskyj o víkendu poznamenal, že i když britské vedení od začátku války s Ruskem zachránilo tisíce životů, podpora v poslední době „zpomalila“. „Premiér zůstává naprosto rozhodný ve své podpoře Ukrajině,“ reagoval na to Starmerův mluvčí. „Pokud jde o naši podporu, znovu, je neochvějná,“ podotkl také.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily nejméně čtyři lidi a zranily nejméně 17, včetně dítěte, uvedly regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všech 11 bezpilotních letounů typu Šáhid vypuštěných přes noc ze směrů Kursk a Primorsko-Akhtarsk v Rusku, informovalo letectvo.
V Torecku přišla o život jednasedmdesátiletá penzistka, v Zarične zahynuli tři civilisté ve věku od 61 do 72 let. Šlo o jednoho muže a manželský pár.
S žádostí o milost kvůli službě v cizích ozbrojených silách se zatím na českého prezidenta obrátili čtyři lidé, kteří se po ruské invazi zapojili do bojů na Ukrajině. Dvě z žádostí řešil Petr Pavel, dvě jeho předchůdce Miloš Zeman. Tři případy skončily odložením věci ze strany policie, čtvrtý Pavel předal ministerstvu spravedlnosti k dalšímu řízení. Na dotaz ČTK to uvedl odbor komunikace Hradu.
Trestný čin nazvaný „služba v cizích ozbrojených silách“ spáchá podle trestního zákoníku český občan, který „v rozporu s jiným právním předpisem“ – tedy bez souhlasu prezidenta republiky – koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu. Hrozí mu za to až pětileté vězení. Dobrovolníci, kteří po únoru 2022 odjeli bez předchozího prezidentského souhlasu bojovat na Ukrajinu, mohou svou situaci řešit následnou žádostí o milost.
