Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Kanadské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že Ukrajina může používat tanky a obrněná vozidla darovaná Kanadou i na území Ruska.
„Toto prohlášení přichází v době, kdy mezi vojenskými experty sílí spekulace o tom, jak dlouho může Ukrajina zůstat v ofenzivě v ruské Kurské oblasti - a jaký dlouhodobý dopad bude mít překvapivý přeshraniční vpád na dlouhotrvající válku,“ píše kanadský web CBC.
Kanada darovala osm tanků Leopard 2A4, několik desítek obrněných vozidel bojové podpory a stovky obrněných hlídkových vozidel, jakož i několik houfnic M-777.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila pět bezpilotních letounů nad Černým mořem, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Ruská armáda podle něho zneškodnila také dva bezposádkové čluny směřující k Ruskem okupovanému Krymu. Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo pěti drony a dvěma raketami.
Ruskojazyčný servis BBC píše, že v noci různé telegramové kanály informovaly o raketovém útoku v oblasti Krymského mostu, který spojuje okupovaný ukrajinský poloostrov Krym s ruskou pevninou. Například podle kanálu Prigraničje nad ním bylo sestřeleno osm raket a kanál Astra uvedl, že na mostě byl na určitou dobu přerušen provoz. Astra také píše, že z Kerče, města na východě Krymu, přicházely zprávy o explozích a požáru v okolí hory Mitridat v jižní části města.
Podle Ruskem dosazeného gubernátora Sevastopolu Michaila Razvožajeva protiletecká obrana a síly černomořské flotily nad mořem zneškodnily tři bezpilotní letouny. Žádné škody z tohoto města hlášeny nejsou.
Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Dnes to v rozhovoru s listem Izvestija řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev.
Prohlášení Spojených států o tom, že se na ukrajinském vpádu na ruské území nijak nepodílely, nejsou podle Patruševa pravdivá. „Operace v Kurské oblasti byla plánovaná také za účasti NATO a západních tajných služeb,“ řekl někdejší tajemník ruské bezpečnostní rady. „Bez jejich podílu a přímé podpory by se Kyjev neodvážil (vpadnout) na ruské území,“ prohlásil Patrušev.
