Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
V Kurské oblasti, která čelí rozsáhlému ukrajinskému vpádu, ruské ministerstvo pro mimořádné události vyhlásilo nouzovou situaci federálního charakteru.
Do oblasti také Moskva podle agentury Reuters přesouvá další síly včetně tanků, dělostřelectva a raketometů Grad. Ukrajinští vojáci podle agentury Unian zveřejnili video, které natočili před pobočkou plynárenského koncernu Gazprom v okresním městě Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
Jeden z mužů odsouzený v případě vraždy ruského opozičního politika Borise Němcova podepsal smlouvu s ruskou armádou a bojuje na Ukrajině. V pátek o tom informovala agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenovaný zdroj.
Bývalý policista původem z Čečenska Temirlan Eskerchanov „podepsal kontrakt s ministerstvem obrany, dostal milost a nyní se účastní speciální vojenské operace,“ řekl zdroj agentury. Jako „speciální vojenská operace“ je v Rusku označována invaze na Ukrajinu.
Rusko ve třech oblastech u hranic s Ukrajinou zavedlo režim protiteroristické operace. Agentura TASS v pátek nejdříve informovala o jeho vyhlášení v Brjanské oblasti, později uvedla, že začal platit také v Kurské a Belgorodské oblasti. Rozhodl o tom šéf FSB Alexandr Bortnikov, který vede Národní protiteroristický výbor.
„Kyjevský režim podnikl bezprecedentní pokus o destabilizaci situace v řadě regionů naší země,“ uvedl Národní protiteroristický výbor.
Ukrajinská armáda tento týden pronikla na území Kurské oblasti a obsadila několik vesnic. V tomto regionu byla vyhlášena nouzová situace federálního charakteru, což znamená, že pro řešení problémů lze využít síly a prostředky z celého Ruska a že lze také uvolnit peníze z federálního rozpočtu pro platby občanům.
