Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Moskevský soud dnes odsoudil amerického občana obžalovaného z obchodování s drogami. Michael Travis Leake si má odpykat 13 let za mřížemi, uvedly tiskové agentury s odvoláním na sdělení soudu. O zadržení hudebníka a bývalého výsadkáře Michaela Travise Leakea, který už řadu let žije v Moskvě, informovala média a úřady loni v červnu.
„Michael Travis Leake byl uznán vinným z prodeje narkotik a odsuzuje se ke 13 letům v trestanecké kolonii s přísným režimem,“ citovala agentura AFP z verdiktu, který dala do souvislosti s nynějším napětím mezi Ruskem a Spojenými státy.
„Když nepřítel zničil v Urožajne skoro vše, obranné síly se stáhly na jiné pozice. Toto rozhodnutí bylo přijato, abychom ušetřili životy našich vojáků, kteří zde drželi obranu,“ uvedl v televizním vysílání armádní mluvčí Nazar Vološin.
Obec Urožajne ovládala Ukrajina od loňského léta, kdy ji od ruských okupačních sil osvobodila při protiofenzivě. Nyní se ale ruské armádě daří v Doněcké oblasti opět postupovat na řadě míst.
O dobytí této vsi ruskými vojáky informovalo ruské ministerstvo obrany již v neděli, podobně jako ukrajinští analytici z projektu DeepState, který je pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Nyní tito analytici hlásí, že ruské síly rovněž dobyly obec Kalynivka na přístupech ke strategicky důležitému městu Časiv Jar a také postoupily u Karlivky a Zalizneho v Doněcké oblasti, uvedla dnes ukrajinská média.
Ukrajina zahájila s držiteli svých dluhopisů nové kolo oficiálních rozhovorů o restrukturalizaci dluhu více než 20 miliard USD (462,5 miliardy Kč), uvedla agentura Bloomberg. Kyjevu se krátí čas, ve kterém musí dojednat dohodu, jinak bude čelit hrozbě platební neschopnosti. Zemi 1. srpna vyprší zmrazení plateb, které bylo dohodnuto před dvěma lety po ruské invazi.
Ukrajinská vláda žádá investory, aby přijali větší ztráty, aby mohla financovat svoji obranu a připravit finanční zdroje na obnovu země po skončení války. První kolo jednání minulý měsíc nepřineslo dohodu, druhé kolo začalo tento týden a majitelé dluhopisů podepsali dohodu o mlčenlivosti, řekly agentuře informované zdroje, které si nepřály být jmenovány, protože jednání jsou důvěrná.
Obě strany se snaží najít kompromis v otázce odpisu dluhu a úrokových plateb. Majitelé dluhopisů požadují, aby úrokové platby po skončení moratoria nebyly jen symbolické, ale měly pro ně skutečnou hodnotu, dodal jeden ze zdrojů.
