Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Europoslanci dnes v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko od je začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU.
Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, 139 jich bylo proti a 47 se zdrželo hlasování.
Čtyři ruské drony zpozorovali během týdne běloruští pozorovatelé nad územím své země. Ruské drony uletěly nad Běloruskem i stovky kilometrů a kvůli jejich zachycení vzlétly i běloruské stíhačky, uvedl dnes ruský nezávislý server Meduza působící z lotyšského exilu. Není jasné, zda výskyt ruských dronů na běloruském nebi svědčí o ruském průzkumu či o hledání záminky k rozšíření války, pokračující třetím rokem. Anebo naopak drony zabloudily, protože je zmátla ukrajinská obrana, odhadl ukrajinský expert Pavlo Narožnyj.
Několik desítek Ukrajinců už vrátili pohraničníci od hranic poté, co v zemi začal od tamní půlnoci platit nový předpis, podle kterého muži v branném věku nesmějí vycestovat do ciziny, pokud nemají v pořádku záznamy a doklady u vojenských úřadů. Uvedl to dnes dopoledne mluvčí pohraniční stráže. Podmínky pro vycestování zpřísnil nový zákon o mobilizaci, který Ukrajina nedávno přijala ve snaze zajistit čerstvé síly pro armádu, bránící zemi už téměř dva a půl roku před ruskou agresí.
„Při překračování hranic musí mít od dnešního dne muži ve věku od 18 do 60 let povinně u sebe doklad o registraci u vojenské správy,“ řekl serveru RBK-Ukrajina mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko.
