Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Terčem náletu ukrajinských dronů se stala i Volgogradská oblast, kde trosky sestřelených dronů způsobily požár v rozvodně ve městě Frolovo a také ve skladě pohonných hmot ve městě Kalač na Donu, napsal na svém webu list Kommersant.
V prvním případě se plameny už podařilo uhasit, ve druhém hasiči s ohněm ráno ještě bojovali. Na sklad pohonných hmot podle zpravodajského kanálu Mash zaútočilo přinejmenším pět dronů, podle kanálu Shot zaznělo nejméně deset výbuchů.
Rostovská oblast na jihozápadě Ruska během noci čelila mohutnému útoku ukrajinských dronů, protivzdušná obrana z nich desítky zničila. Drony nicméně zapálily dva transformátory v rozvodně elektrické sítě, na místě zasahují hasiči, uvedl gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubjev na sociální síti.
„Síly protivzdušné obrany pokračují v odrážení útoku bezpilotních letounů. Informace se upřesňují,“ napsal gubernátor regionu sousedícího s Ukrajinou, která se již déle než dva roky brání ruské agresi.
Hoří rozvodna ve vsi Generalskoje. Místní obyvatelé před tím slyšeli zvuk dronu a následoval výbuch, uvedl zpravodajský kanál Ostorožno, novosti. „Všechno hoří. Právě to trefili,“ uvedl očitý svědek.
Několik zničených dronů hlásí i gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev, podle kterého si nálet nevyžádal oběti, ani nezpůsobil škody. Nicméně varoval, že nebezpečí trvá.
Americký prezident Joe Biden dnes podle tiskových agentur kritizoval pondělní ruský útok na Ukrajinu s desítkami mrtvých a raněných jako „krutou připomínku brutality Ruska“ a přislíbil „nová opatření“ k posílení ukrajinské protivzdušné obranym. Tato opatření lze očekávat z nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance, který Biden hostí ve Washingtonu.
„Společně s našimi spojenci oznámíme nová opatření na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, abychom pomohli chránit její města a civilisty před ruskými údery,“ řekl americký prezident podle agentury AFP. .
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím na sociálních sítích uvedl, že pondělní útok, který mimo jiné zasáhl v Kyjevě největší dětskou nemocnici v zemi, si vyžádal 37 obětí a 170 raněných. Předchozí bilance čítala 36 mrtvých a 150 raněných.
„Pouhé znepokojení nezastaví teror. Soucit není zbraň. Je nutné sestřelovat ruské rakety. Je nutné ničit ruské vojenské letectvo tam, kde má základny. Jsou nezbytné silné kroky, které nezanechají žádný deficit bezpečnosti,“ vyzval v předvečer summitu NATO šéf ukrajinského státu, který opakovaně vybízí západní spojence, aby posílili protivzdušnou obranu napadené země a také aby Ukrajině dodali zbraně s dlouhým doletem. Ukrajina se již déle než dva roky brání ruské agresi.
